Wikipedie

František R. Kraus: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Talmidavi (diskuse | příspěvky)
2 172 editací
m stylistické upravy, pridany Makabiady
Řádek 10:
| citát =
}}
'''František R. Kraus''' ([[14. říjen|14. října]] [[1903]] [[Praha]] - [[19. květen|19. května]] [[1967]] [[Praha]])<ref>Věstník Židovských náboženských obcí v Československu, 6/1967, s.5 (dostupné online v NK ČR)</ref><ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1109457&reproId=3805652 Matriční záznam o&nbsp;narození a obřízce]</ref> byl [[Československo|československý]] spisovatel, novinář a redaktor anovinář, člen [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistického odboje]] a přeživší holocaustu. Patřil do tzv. ''[[Pražský kruh|Pražského kruhu spisovatelů]]''. Působil v [[ČTK]], [[Prager Tagblatt]], [[Prager Presse]], [[Tribuna (časopis)|Tribuně]], v [[Český rozhlas|Českém rozhlase]] zakládal [[krátkovlnné]] vysílání a byl prvorepublikovým známým zahraničním zpravodajem v [[Čeština|českém]], [[Němčina|německém]], [[Francouzština|francouzském]] a [[Angličtina|anglickém]] jazyce.
 
Během [[Holokaust|holocaustu]] byl vězněn v [[Ghetto Terezín|terezínském ghettu]], přežil [[Auschwitz|Osvětim]], [[Gleiwitz]] a [[Blechhammer]] a podařilo se mu uprchnout z [[pochod smrti|pochodu smrti]]. Jeho knížka '''Plyn, plyn... pak oheň''', vydaná v [[1945|září 1945]] byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec.▼
Působil v [[ČTK]], [[Prager Tagblatt]], [[Prager Presse]], [[Tribuna (časopis)|Tribuně]], v [[Český rozhlas|Českém rozhlase]] zakládal [[krátkovlnné]] vysílání a byl zahraničním zpravodajem v [[Čeština|českém]], [[Němčina|německém]], [[Francouzština|francouzském]] a [[Angličtina|anglickém]] jazyce.
 
Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku [[1989]] zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, [[Arnošt Lustig]], jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k [[Jack London|Jacku Londonovi]], [[Egon Ervín Kisch|E. E. Kischovi]] či [[Primo Levi]]mu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu. ▼
▲Během [[Holokaust|holocaustu]] byl vězněn v [[Ghetto Terezín|terezínském ghettu]], přežil [[Auschwitz|Osvětim]], [[Gleiwitz]] a [[Blechhammer]] a podařilo se mu uprchnout z [[pochod smrti|pochodu smrti]].
 
Jeho knížka '''Plyn, plyn... pak oheň''', vydaná v [[1945|září 1945]] byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec.
 
▲Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku [[1989]] zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, [[Arnošt Lustig]], jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k [[Jack London|Jacku Londonovi]], [[Egon Ervín Kisch|E. E. Kischovi]] či [[Primo Levi]]mu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu.
 
Po válce aktivním členem pražské [[Židovská obec|židovské obce]], jako spisovatel pravidelně přispíval každý měsíc do Věstníku ŽNO. Byl také jedním z prvních, kdo se aktivně podílel na obnovení [[Minjan|minjanu]] [[Staronová synagoga|Staronové synagogy]] okamžitě po osvobození v [[Pražské povstání|květnu 1945]].
Řádek 40 ⟶ 36:
Jeho literárním vzorem, rodinným přítelem a životním učitelem byl „zuřivý reportér” [[Egon Erwin Kisch]]. Jeden čas Kraus u Kische, v domě [[Dům U Dvou zlatých medvědů|U dvou zlatých medvědů]] v Melantrichově ulici, dokonce bydlel a hodně se spřátelili. Později po [[druhá světová válka|válce]], v roce [[1948]], se však zcela názorově rozešli, protože Kraus byl přesvědčený [[Sociální demokracie|sociální demokrat]], zatímco Kisch zůstal i po [[únor 1948|únoru 1948]] [[komunista|komunistou]] a schvaloval převrat. Od té doby spolu nepromluvili, Kisch pak brzy poté náhle zemřel.
 
Kraus byl také u toho, když se před válkou zakládal [[Československý rozhlas]], působil v „Mluvených novinách“, dlouhou dobu také v [[Česká tisková kancelář|Československé tiskové kanceláři (ČTK)]]. Spolupráce s berlínským časopisem [[Die Grüne Post]] ho zaváděla často do zahraničí, do [[Berlín]]a, [[vídeň|Vídně]], ale i mimo Evropu. To se však již hlásil k moci [[nacismus]]. Kraus se snažil proti nástupu nacismu v Československu, zejména v [[Sudety|Sudetech]], vystupovat ve svých pravidelných rozhlasových reportážích a relacích. Vyvolal tak hněv [[henleinovci|henleinovců]], kteří proti němu dokonce interpelovali v [[Parlament České republiky|parlamentu]]. Za osudovou považoval [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|mobilizaci]], které se sám aktivně jako voják zúčastnil (toto téma zpracoval v povídce ''“Přilba v poli“'') a následné události, vrcholící [[Mnichovská dohoda|mnichovskou kapitulací]] (reportáž ''„Runciman u Henleina“''), která měla tragické důsledky nejen pro něj.
 
Kraus byl za první republiky mj. také celorepublikovým [[šampion]]em v [[plavání]]. -Působil závodil zave [[SK Slavia Praha|Slávii]] a později za [[Židé|židovský]] sportovní klub [[Hagibor]]. Kromě toho se také amatérsky věnoval i [[vodní pólo|vodním pólu]], fotbalu a, tenisu a lyžování,. Pravidelně bylreprezentoval pravidelnémČeskoslovensko účastníkemna [[Makabejské hry|MakabiádMakabiádách]].
 
== Protektorát, odboj a zatčení ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/František_R._Kraus“