Právní stát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-{{celkově zpochybněno}} (již upraveno, viz diskuse), +překlad z angličtiny
Řádek 1:
{{ve výstavbě}}
{{celkově zpochybněno}}
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref>
 
Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. Což znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}}
 
== Historie ==
Řádek 14 ⟶ 13:
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
 
Původně byl právní stát definován pouze těmito formálními rysy. Za další podstatné rysy, které k pojmu právního státu přibyly později, bývá považována:
* [[spravedlivost]] zákonů (nikoliv nadvláda většiny, ale ochrana jednotlivců i menšin, nadřazenost občana nebo [[přirozené právo|přirozeného práva]] nad státním právem, například uznání nezadatelných práv, princip suverenity lidu nebo člověka){{Fakt/dne|20140113190655}}
* právní jistota, t. j. jednoznačnost [[právní norma|právních norem]] v [[zákon]]ech – jejich význam musí být v zákoně formulován natolik přesně, aby nebyl fakticky vytvářen až [[prováděcí předpis|prováděcími předpisy]] nebo [[Výklad práva|výkladem]] [[výkonná moc|výkonné]] nebo [[soudní moc]]i{{Fakt/dne|20140113190655}}
* vymahatelnost práva a jeho garance státem
* [[dělba moci]] do nezávislých a vzájemně se kontrolujících složek, zejména nezávislost zákonodárné, výkonné a soudní moci
 
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref>
 
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
 
== Principy právního státu (''Rechtsstaat'') ==
Základními principy právního státu patří:<ref>Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6</ref>
* Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
* [[Občanská společnost]] je rovným partnerem státu.
* [[Dělba moci]]
* Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.
 
== Reference ==
{{překlad|en|Rechtsstaat|725357920}}
<references />