Airbus A320: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎A318: Linky
Řádek 105:
V konfiguraci se dvěma třídami má A318 109 sedadel. Byl konstruován jako náhrada starších verzí Boeingu 737 a [[Douglas DC-9|Douglasu DC-9]], ale konkuruje také současným modelům Boeing 737-600 a Boeing 717.
 
A318 je k dispozici v několika verzích s různou ''maximální vzletovou hmotností'' (MTOW) od 59 tun (dolet 2750 km) po 68 tun (6000 km). Nižší MTOW umožňuje ekonomický provoz na regionálních linkách (při kratším doletu) a vyšší MTOW dovoluje A318 doplňovat další stroje rodiny A320 na okrajových tratích. Lehčí A318 má o 10% větší dolet než A320, což mu dovoluje obsluhovat některé linky, které A320 obsluhovat nemůže, např. [[Londýn]]-[[Jeruzalém]] a [[Singapur]]-[[Tokio]], British Airways jej provozují i na transatlantické lince [[London]]/[[Letiště Shannon|Shannon]]-[[New York]]. Největší využití ale nachází na krátkých, méně obsazených letech mezi městy střední velikosti.
 
Během svého vývoje narazil A318 na několik problémů. Prvním byl pokles poptávky po nových letadlech v období po [[11. září]] [[2001]]. Druhým byl fakt, že nové motory [[Pratt & Whitney]] spotřebovávaly více paliva než se očekávalo a v době, kdy měl [[CFM International|CFMI]] připraveny nové, úspornější motory, mnoho zákazníků se od A318 už odvrátilo, např. [[Air China]], [[Trans World Airlines]] (divize [[American Airlines]]) a [[British Airways]]. I když Airbus doufal, že se A318 na trhu prosadí jako alternativa k regionálním dopravním proudovým letounům (tzv. regional jet), zákony jak v USA, tak v Evropě jej řadí do stejné třídy jako větší letadla, a protože tomu odpovídají i přistávací a jiné poplatky, regionální operátoři jej nepoužívají.