Právní stát: Porovnání verzí

Odebráno 609 bajtů ,  před 3 lety
+ref, -neověřená tvrzení, {{ve výstavbě}}
(úprava)
(+ref, -neověřená tvrzení, {{ve výstavbě}})
{{Pracujeve sevýstavbě}}
{{celkově zpochybněno}}
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref>
'''Právní stát''' je [[právní filosofie|právně-filosofický]] koncept státu ([[politický systém|politického systému]]), ve kterém je [[právo|právu]] podřízena veškerá [[státní moc]], tedy stát který jedná v souladu s vlastním [[právní řád|právním řádem]]. Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. Což znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}}
 
'''Právní stát''' je [[právní filosofie|právně-filosofický]] koncept státu ([[politický systém|politického systému]]), ve kterém je [[právo|právu]] podřízena veškerá [[státní moc]], tedy stát který jedná v souladu s vlastním [[právní řád|právním řádem]]. Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. Což znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}}
Právní stát je typický pro západní pojetí [[stát]]u, [[právo|práva]] a [[politika|politiky]] moderní doby, počínaje{{Fakt/dne|20100817081440}}<!-- řím a středověk ne? --> [[osvícenství]]m.
 
== Historie ==
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
 
Původně byl právní stát definován pouze těmito formálními rysy. Za další podstatné rysy, které k pojmu právního státu přibyly později, bývá považována:
* [[spravedlivost]] zákonů (nikoliv nadvláda většiny, ale ochrana jednotlivců i menšin, nadřazenost občana nebo [[přirozené právo|přirozeného práva]] nad státním právem, například uznání nezadatelných práv, princip suverenity lidu nebo člověka){{Fakt/dne|20140113190655}}
* právní jistota, t. j. jednoznačnost [[právní norma|právních norem]] v [[zákon]]ech – jejich význam musí být v zákoně formulován natolik přesně, aby nebyl fakticky vytvářen až [[prováděcí předpis|prováděcími předpisy]] nebo [[Výklad práva|výkladem]] [[výkonná moc|výkonné]] nebo [[soudní moc]]i{{Fakt/dne|20140113190655}}
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref>
 
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
V původním pojetí je pojem právního státu úzce spjat s pozitivismem, zvláště [[juspositivismus|právním]].{{Fakt/dne|20100817081440}}
 
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]].
 
Stát je v něm podřízen sám sobě, protože [[pozitivní právo]] je aktem vůle státu.{{Fakt/dne|20140113190655}} Absolutizace pozitivního práva je naopak příznakem totalitního pojetí státu.{{Fakt/dne|20140113190655}} Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
 
== Reference ==