BAC Strikemaster: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ {{Britské vojenské letouny po roce 1945}}; RNZAF -> celými slovy
+ lehký bojový letoun (dle textu); typo
Řádek 18:
| více uživatelů = [[Royal New Zealand Air Force]], [[Ekvádor]], [[Keňa]]
}}
'''BAC Strikemaster''' byl [[Spojené království|britský]] proudový jednomotorový dvoumístný [[Cvičný letoun|cvičný]] a [[lehký bojový letoun]] z období 60. let [[20. století]].
 
== Vývoj ==
Řádek 40:
Exportní verze BAC 145/T.5 byla označena '''T.55''' a v počtu 5 strojů předána Súdánu. RAF převzalo první letoun T.5 4. září [[1969]], poslední Jet Provost T.5 (XW438) 6. října [[1972]]. Jet Provosty používala také celá řada akrobatických skupin, mj. Sparrows, Red Pelicans, Redskins, Black Jacks, Macaws, Magistrates, Vipers, Blades, Lnton Gin, Cocks o'the North,Gemini Pair a Poachers.
 
Prototyp BAC 167 (G-27-8) poprvé vzlétl z [[letiště]] Warton 26. října 1967. Pohon zajišťoval jeden [[turbokompresorový motor]] Rolls-Royce Viper 20F20 Mk.535 o maximálním tahu 15,16 kN. Kromě kulometů FN mohl být Strikemaster vyzbrojen všemi standardními pumamypumami [[NATO]] do hmotnosti 340 kg, kontejnery SNEB s 18 raketami ráže 68 mm a kontejnery s kulomety ráže 12,7 mm. Na všechny závěsníky mohlo být upevněno také po čtyřech raketách SURA R80.
 
Od roku [[1968]] převzala [[Saúdská Arábie]] 25 kusů '''Strikemaster Mk.80''', čtveřici '''Mk.81''' zakoupil Jižní Jemen, 12 '''Mk.82''' obdržel [[Omán]] a stejné množství '''Mk.83''' odebral Kuvajt. '''Strikemaster Mk.84''' bylo označení 16 strojů pro [[Singapur]], který později odebral ještě 5 letounů z Ománu. '''BAC 167 Strikemaster Mk.87''' byl vyroben v počtu 6 kusů pro Keňu, 10 '''Mk.88''' převzalo RNZAF a 16 '''Mk.89''' odkoupil Ekvádor. Saúdská Arábie později navýšila objednávku na 21 kusů '''Strikemaster Mk.80A''', obdobně tomu bylo i u 12 doobjednaných '''Mk.82A''' Ománem. RNZAF později rovněž přiobjednalo 6 Strikemasterů.