Skloňování ve staroslověnštině: Porovnání verzí

Tak jako v jiných jazycích, ani ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]] se všechna jména neskloňují stejně. Tudíž se rozeznává několik druhů skloňování: a) jmenné skloňování (pro podstatná jména, nesložená přídavná jména, téměř všechny základní číslovky), b) skloňování osobních zájmen, c) skloňování rodových zájmen (též pro některé číslovky), d) skloňování složené (pro složená přídavná jména, složená [[participium|participia]] a složená přídavná jména).<br>

Staroslověnština rozeznává stejně jako čeština sedm pádů: 1. nominativ, 2. genitiv, 3. dativ, 4. akuzativ, 5. vokativ, 6. lokál, 7. instrumentál. Důsledně se pády rozlišují jen v jednotném a množném čísle, a to ne u všech druhů jmen; v dvojném čísle (duálu) spolu pády splývají do tří tvarů: jeden společný pro nominativ, akuzativ a vokativ, druhý pro genitiv a lokál a třetí pro dativ a instrumentál.<br>

Druhové číslovky dъvojь, obojь, trojь se skloňují jako zájméno jь, ja, je, ostatní číslovky se skloňují jako přídavná jména ve jmenném skloňování.