Pověst: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrání nadbytečného nowiki; kosmetické úpravy |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Pověst''' je [[Epika|epický]] útvar [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]]. Běžně se vyskytuje v [[Próza|próze]], zvláště v období [[Romantismus|romantismu]] se vyskytovala i ve [[poezie|verších]]. Pověst je chápána jako záznam o reálné události; text obsahuje zmínky o konkrétním místě a době, příp. o historicky doložených osobách (král, císař, poustevník atd.). Některé pověsti obsahují skutečnou historickou dataci událostí a lze je chápat jako pomyslný záznam historické události; skutečným a pravdivým záznamem reálné historické události však nejsou a je třeba je vždy vnímat primárně jako uměleckou [[Fikce|fikci]].
V základu pověsti je často reálný příběh, avšak díky ústnímu převypravování je toto reálné jádro pozměněno a zároveň je pověst obohacena o rysy fantastické a zapojena do literární tradice - jsou přidány typické [[motiv]]y či [[symbol]]y. Pověsti se však na rozdíl od [[pohádky|pohádek]] považují za alespoň částečně pravdivé, navíc nemají nutný šťastný konec (jenž je pro pohádky typický). Pověst je výrazem lidových vědomostí o světě, představ o souvislostech věcí a vztahů, pověrečných představ i básnivé fantazie. Lidské společenství prostřednictvím tohoto vztahu hledá své místo ve světě, ve společnosti, v historii.
Náměty a motivy pověstí patří z valné části k mezinárodnímu vypravěčskému fondu a počet hlubinných (abstraktních) příběhů (tzv. archetypů), které pověsti zpracovávají, je omezen; konkrétních pověstí však samozřejmě je veliké množství (některé jsou si však natolik podobné, že se spíše jedná o varianty téže pověsti než o různé texty). Proto si nelze představovat vznik pověstí jen jako prvotní zprávu o události, kterou potom lidové podání postupně vyzdobuje fantastickými výklady a podrobnostmi.
Pověst má výchovný akcent a přináší různá mravní ponaučení.
Zkoumáním pověsti se zabývá zejména folkloristika.
Řádek 34:
* 3. '''démonologické '''neboli '''fantastické '''- zaměřují se na popis setkání člověka s nadpřirozenými bytostmi. Tyto pověsti jsou "klasické", patří mezi ně např. [[Karel Jaromír Erben|Erbenova]] ''[[Kytice (sbírka)|Kytice]]''. V repertoáru démonologických pověstí mají zvláštní místo [[vodník|vodníci]], [[čert]]i, fexti, draci.
* 4. [[Fáma|'''současné''']] (městské, tzv. [[Městská legenda|'''urban legends''']]) - jsou žánrem rozšířeným v současné globalizované společnosti. Jde o stručná realistická vyprávění ze současného prostředí. Bývají vsazeny na konkrétní místo (například kolej Větrník, Nuselský most, Vyšehrad atd.) a odehrávají se většinou v nepříliš vzdálené minulosti. Zabývají se aktuálními tématy. Aktérem děje je většinou osoba nepříliš vzdálená od vypravěče (například kamarád mého kamaráda, teta mojí kamarádky atd.) Tato vyprávění jsou obvykle prezentována jako pravdivé příběhy.
Současnými pověstmi se v České republice zabývá především folklorista Petr Janeček, jenž se zasadil mj. o jejich popularizaci, ale také např. Kateřina Dobrovolná, která se ve své diplomové práci na téma "Verbalizace ohrožení ve veřejném prostoru v neformálně transmitovaných textech" zabývá současnými pověstmi spjatými s různými etniky na území ČR.
* 5. Jako určitý typ pověsti, spíše pověst ve fázi zrodu, lze chápat i [[fáma|fámu]].
Řádek 45:
znám svými svéráznými přístupy k historickým faktům. Ze smyšlenek a
nepodložených pověstí ho v 18. století usvědčil P. [[Gelasius Dobner]], který
věnoval své životní dílo kritickému vyvracení Hájkových historických polopravd a lží v 6dílném komentovaném vydání [[Hájkova kronika|Hájkovy kroniky]].
Osvícenství obecně mělo
Řádek 71:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Pověst}}
| |||