Ľudovít Vladimír Rizner: Porovnání verzí

Roku [[1873]] složil na tzv.&nbsp;„Trnavskej praeparandii“ učitelskou zkoušku. Ve výuce vedle [[Učební osnova|osnovami]] předepsané učební látky zasvěcoval své studenty i&nbsp;do tajů [[Geografie|zeměpisu]] a [[Dějiny lidstva|historie]]. Obdivoval [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] a jeho myšlenky zahrnoval do svého pedagogického působení. Potřebné pomůcky do výuky si sám vyráběl, vzdělával se a o&nbsp;svém osobním volnu (během [[Prázdniny|prázdnin]]) navštěvoval známé knihovny či si dopisoval se zahraničními bibliografy.<ref name="osobnosti" />

Rizner redigoval odborný časopis „Obzor“ či „Knižnicu slovenského ľudu“, přispíval do slovenských i českých kalendářů, které tehdy (vedle dnes obvyklých týdenních plánů) obsahovaly i další – vzdělávací – informace. Své příspěvky zasílal též do časopisů a vědeckých publikací a podílel se i na [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]]. Za jeho nejvýznamnější<ref name="osobnosti" /> dílo je pokládána šestisvazková „Bibliografia písomníctva slovenského na spôsob slovníka od najstarších čias do konca roku 1900“, ke které připojil i [[Archeologie|archeologickou]], [[HistorieDějiny lidstva|historickou]], [[místopis]]nou a [[Přírodní vědy|přírodovědeckou]] [[Bibliografie|bibliografii]].<ref name="osobnosti" /> Díky tomu, že vycházela ve druhé polovině [[19. století]], tedy v době útlaku slovenského národa ze strany [[Uhersko|Uhrů]], působila buditelsky na slovenský lid.<ref>{{Citace elektronické monografie