Ší'itský islám: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
'''Ší'itský islám''', též '''ší'a''' (z [[Arabština|arabského]] شيعة, zkrácenina z ''Ší'at Alí'' شيعة علي neboli ''Strana Alího'' či ''Přívrženci Alího''), je jedním ze dvou hlavních proudů [[islám]]u (druhým je [[sunnité|sunna]]). Stoupenci ší'iy se označují jako '''ší'ité'''. V rámci [[islámský svět|islámského světa]] tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v [[Írán]]u, [[Ázerbájdžán]]u, [[Bahrajn]]u a [[Irák]]u.
Za ší'ity jsou považováni ti [[Muslim|muslimové]], kteří za legitimní vůdce [[Umma|islámské obce]] považují jen potomky [[Mohamed|Muhammadovy]] [[Ahl al-bajt|rodiny]] v linii počínající jeho bratrancem a zetěm [[Alí|Alím ibn Abú Tálibem]]. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného [[Chalífa|chalífu]] [[Abú Bakr]]a ani jeho následníky [[Umar ibn al-Chattáb|
V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je [[isná ašaríja]]. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména [[ismá'ílíja]] (z níž vznikli např. [[asasíni]] nebo [[alawité]]) a [[zajdíja]].
Řádek 93:
| url = http://www.david-zbiral.cz/Shiya.htm#_ftnref1
| datum přístupu = 2008-9-4
}}</ref>
Po smrti Abú Bakra v roce 634 se druhým voleným chalífou stal [[Umar ibn al-Chattáb|Umar]]. Po jeho zavražděni na jeho místo nastoupil [[Uthmán]]. Ten však rovněž brzy zemřel násilnou smrtí, což otřáslo muslimskou obcí.<ref>{{Citace sborníku
Řádek 110:
| isbn = 80-7182-165-9
| strany = 634
}} Dále jen Mendel (2003).</ref> Dalším, v pořadí čtvrtým chalífou se již sice stal Alí, ale jeho postavení bylo především formální.<ref name="Matúš"/>
Nárok na vedení obce si dělal i rod Umajjovců, hlavním oponentem Alího se stal místodržitel Sýrie [[Mu‘ávija I.]] Alí dal vzniknout armádě, která měla všechny vzbouřence porazit. Když se jeho vojsko střetlo v roce 657 s armádou Mu'áviji v [[bitva u Siffínu|bitvě u Siffínu]], k boji nedošlo. Na popud Mu'áviji Alí souhlasil, že výsledek boje se má rozhodnout nikoli silou vojska, ale silou argumentů obou stran. Část Alího vojska s tímto nesouhlasila, odešla a dala vzniknout vůbec první islámské sektě [[cháridža]]. Argumentační sněm následně nezvolil ani Mu'áviju ani Alího.<ref name="Matúš"/> Napjatá situace v muslimské obci se dále vyhrotila v roce 661, kdy byl Alí zavražděn příslušníkem cháridžy [[Abd ar-Rahmán Ibn Muldžim|Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem]] u mešity v [[Kúfa|Kúfě]].<ref>Mendel (2003), s. 514.</ref> Dnešní ší'itská tradice však klade místo Alího úmrtí do [[Nadžaf]]u.
Řádek 172:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.david-zbiral.cz/Shiya.htm Karel Matúš: Historické souvislosti vzniku sekty ší’a a vysvětlení jejího dogmatu]
* [http://www.reflex.cz/Clanek15864.html Reflex Online: Ší'ité]
| |||