Říšský komisariát Ukrajina: Porovnání verzí

m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
[[Soubor:ReichskommissariatUkraineInfobox.png|náhled|right|Říšský komisariát Ukrajina]]
'''Říšský komisariát Ukrajina''' ([[němčina|německy]] ''{{cizojazyčně|de|Reichskommissariat Ukraine}}'') bylo okupované území a správní jednotka [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v letech [[1941]] až [[1944]] na území části dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Po celou dobu existence ho spravoval říšský komisař [[Erich Koch]].
 
Po [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]] obsadili Němci Ukrajinu. Nacisté v oblasti ihned provedli rozsáhle razie. V oblasti působila též [[Ukrajinská povstalecká armáda]], která se snažila vyhlásit samostatný stát.
 
== Historie ==
22. června 1941 zahájilo [[nacistické Německo]] [[Operace Barbarossa|invazi do Sovětského svazu]], aby zničilo svého ideologického protivníka. Podle [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] a dalších německých expanzionistů by zničení "[[Židobolševismus|žido-bolševického]]" státu znamenalo odstranění hrozby z německých východních hranic a umožnilo by Němcům využít rozsáhlé prostory západního Sovětského svazu, kam patřila úrodná Ukrajina, která by naplnila materiální potřeby německého obyvatelstva. Území by také poskytlo "[[Lebensraum]]" pro budoucí německé kolonisty.
 
Německá invaze vyústila k pádu západních jednotek [[Rudá armáda|Rudé armády]] a nacistické plány se staly realitou. 16. července 1941 jmenoval Hitler nacistu [[Erich Koch|Ericha Kocha]] Reichskommisarem (říšským komisařem) pro plánovaný Říšský komisariát Ukrajina.
 
14. prosince 1941 projednával Rosenberg s Hitlerem různé záležitosti ohledně Říšského komisariátu Ukrajina.<ref>{{cite web
| accessdate = 2007-10-04}}</ref> Jednalo se o spor týkající se postavení Kocha a jeho přístupu k Hitlerovi, nedostatku pracovních sil při sklízení úrody; Hitler dále trval na tom, že by měly být Krym a většina jižní Ukrajiny „vyčištěny“ (tzn. nežádoucí národnosti by měly být odstraněny) a přímo připojeny k Německé říši jako oblast zvaná Gotenland (Země Gótů).
 
1. dubna 1942 nařídil Hitler vytvoření [[Národně socialistická německá dělnická strana|nacistické strany]] ''Arbeitsbereich Osten der NSDAP'' pro nově okupovaná východní území. Tento krok byl odmítán Rosenbergem a [[Heinrich Himmler|Heinrichem Himmlerem]]. Rosenberg se obával, že by transformace správy východních oblastí ze státní na stranickou byrokracii znamenala konec jeho ministerského orgánu. Himmler měl obavy, že by bylo vedení státu arbeitsbereich doprovázeno komisaři RVK (komisaři pro válku), kteří by se dostali k moci na úkor SS, který postupně upadal již od září minulého roku, kdy vláda začala vytvářet komisariát s místními komisaři, kteří kontrolovali policii, což bylo doposud úkolem SS.
Odpor zadního voje Himmlera a Rosenberga se brzy zhroutil kvůli tlaku [[Martin Bormann|Martina Bormanna]] v Berlíně, Kochovi a Lohsovi. Rosenberg byl alespoň jmenován Reichleiterem (říšským velitelem) nové arbeitsbereich. Rosenberg se později pokoušel získat takovou politickou moc, aby byly všechny stranické záležitosti pod jeho kontrolou, zakázal vytváření organizací a jakoukoli politickou aktivitu bez jeho výslovného povolení. Netřeba říkat, že byl jeho příkaz neuposlechnut. Himmler a Rosenberg doufali, že by mohli získat nějaký vliv společnými silami. Na jmenování Gottloba Bergera (Himmlerova pravá ruka a šéf personálu SS) Rosenbergovým zástupcem se rozhodli udělat krok, který by dal Rosenbergovi kontrolu nad SS v okupovaných sovětských oblastech pod civilní správou na oplátku za jeho podporu SS při mocenských bojích.
Kooperace Rosenberga a Himmlera nedosáhla ničeho jiného než podráždění a Berger brzy ustoupil od veškeré spolupráce. Koch a Lohse začali následně omezovat komunikaci s Rosenbergem udržujíce styk s Hitlerem přes Bormanna a stranické kancléřství. Oba se také zasloužili o vznik organizace [[Sturmabteilung|SA]] jako protějšku SS. Vzhledem k tomu, že úředníci komisariátu byli aktivní nebo záložní pracovníci SA, již exitující zášť vůči SS byla vzkříšena a otrava vztahů byla zaručena.
''[[Höhere SS- und Polizeiführer]]'' ([[HSSPF]]) na Ukrajině, Hans-Adolf Prutzmann, se pokoušel přiblížit ke Kochovi, aby ho opovržlivě zneužil a odvolal.
 
== Geografie ==
Říšský komisariát Ukrajina vyloučil několik částí dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zahrnul některá území mimo její dnešní hranice. Byl rozšířen od [[Volyň|Volyně]] kolem města [[Luck]] po trase z [[Vinnycja]] do [[Mykolajiv]]u podél řeky [[Jižní Bug]] na území [[Kyjev]]a, [[Poltava|Poltavy]] a [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]] na východě. Dobytá území dále na východě včetně zbytku Ukrajiny ([[Krym]], [[Černihivská oblast]], [[Charkovská oblast]] a [[Donbas|Donbas/Doněcká uhelná pánev]]) byla pod vojenskou správou až do roku 1943-44. Při největším rozsahu dosahovala téměř 340 000 km².
 
Podle Hitlerova rozkazu byla [[Halič]] převedena pod kontrolu [[generální gouvernement|generálního gouvernementu]] jako jeho pátá správní část. Dřívější sovětské území mezi řekami [[Jižní Bug]] a [[Dněstr]] bylo z Říšského komisariátu Ukrajina vyloučeno; získalo ho [[Rumunsko]] a bylo pojmenováno "[[Zadněstří]]", bylo řízeno z [[Oděsa|Oděsy]] rumunským guvernérem Dr. Alexeanu.
 
== Správa ==
''Staatssekretär'' („ministr“) [[Herbert Backe]] byl osobně jmenován [[Alfred Rosenberg|Alfredem Rosenbergem]], který byl [[Říšský ministr pro okupovaná východní území|říšským ministrem pro okupovaná východní území]]. Jeho ministerstvo podávalo pokyny pro říšského komisaře na Ukrajině kvůli řízení budoucích správců Říšského komisariátu Ukrajina.
 
"''Die Reichskommissare unterstehen dem Reichsminister fur die besetzen Ostgebiete und erhalten ausschliesslich von ihm Weisungen''..." (překlad: Říšští komisaři jsou podřízeni říšskému ministrovi pro okupovaná východní území a přijímají rozkazy pouze od něj…) byla "[[Führer]]ova" vyhláška pro správu východních oblastí.
Správní sídlo ''Říšského komisariátu'' bylo v [[Rovno|Rovnu]]. Byl rozdělen na 6 ''Generalbezirke'' (obecné okresy), před plánováním operace Barbarossa se jmenovaly ''Generalkommissariate'' (obecná komisařství). Tato správní struktura byla následně rozdělena do 114 ''Kreisgebiete'' (kruhových oblastí) a dále na 443 ''Parteien'' (stran).
 
Každý "Generalbezirk" spravoval "Generalkommissar"; každý ''Kreisgebiete'' vedl "Gebietskommissar" a každá ''Partei'' byla řízena ukrajinským nebo německým "Parteien Chef" (šéfem strany). Na nižší úrovni byli němečtí nebo ukrajinští "Akademiker" (Akademici). Zároveň byly v menším měřítku spravovány místní obce rodilými správci a starosty doprovázenými v případě potřeby příslušnými německými politickými poradci. V nejdůležitějších oblastech nebo tam, kde zůstalo oddělení německé armády, byla vždy místní správa řízena Němcem; v méně důležitých oblastech to mohl být místní pracovník.
 
Šest Generalbezirke:
* Wolhynien und Podolien ([[Volyň|Volyně]] a [[Podolí (země)|Podolí]]; [[Luck]])
* Shitomir ([[Žytomyr]])
* Kiew ([[Kyjev]])
* Nikolajew ([[Mykolajiv]])
* Dnjepropetrowsk ([[Dněpropetrovsk]])
* Krim-Taurien ([[Krym]]-[[Taurida]]; [[Melitopol]])
 
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://web.archive.org/web/20091029030611/http://geocities.com/~orion47/REICH-GOVERNMENT/Ostministerium.html Officials of the Ostministerium and the Reichskommissariats]
* [https://archive.is/20121205082208/www.terra.es/personal7/jqvaraderey/194145fc.gif Map of Occupied Europe]
* {{Citation |last=Rich |first=Norman |title=Hitler's War Aims: The Establishment of the New Order |publisher=W. W. Norton & Company |location=New York |year=1974 |isbn=0-393-05509-4}}.¨
{{Portály|Druhá světová válka|Ukrajina}}
 
[[Kategorie:Území okupovaná nacistickým Německem]]
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]
113 777

editací