Otevřít hlavní menu

Změny

m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Chomejního názory na uspořádání státu byly knižně zveřejněny v roce [[1970]] a současně se vláda dopustila několika neuvážených kroků, které podryly její důvěryhodnost (např. grandiózní a nákladné oslavy 2500 let trvání monarchie či zavedení světského kalendáře místo dosavadního počítání let od [[Hidžra|hidžry]]). Také praktiky [[Tajná policie|tajné policie]] [[SAVAK]] vyvolávaly stále větší rozhořčení obyvatel – v žalářích po celé zemi se nacházelo minimálně 2500 politických vězňů a výjimkou nebylo ani [[mučení]]. Na podzim roku [[1977]] propukly první studentské [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které se rozšířily následujícího roku do ulic celého [[Teherán]]u. Hlavním požadavkem opozice, vnitřně velmi heterogenní, od levicových aktivistů až po náboženské fundamentalisty, byla rezignace šáha, propuštění politických vězňů a návrat Rúholláha Chomejního z [[paříž]]ského exilu. Stále větší tlak na vládu, spojený se vzrůstajícím počtem obětí pouličních protestů, vedl [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] k šáhově odletu do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a příjezdem Chomejního do Teheránu [[1. únor]]a [[1979]]. Chomejní se spolu s radou šíitského duchovenstva stal [[de facto]] neomezeným vládcem země, obratně eliminoval opozici z řad levice a prosadil [[referendum]] o proklamaci islámské republiky, jejímž prvním prezidentem byl zvolen umírněný intelektuál [[Abú al-Hasan Baní Sadr]].
 
Mezi státní mocí reprezentovanou Baní Sadrem a fundamentalisty se však postupem doby množily incidenty a v červnu [[1981]] dal Chomejní příkaz k Sadrově zatčení – tomu se ale podařilo uniknout do [[Francie]]. Na tuto událost navázaly popravy prezidentových přívrženců. Za nástupce Baní Sadra byl zvolen do čela státu [[Muhammad Alí Radžáí]], který byl takřka okamžitě zabit při pumovém [[atentát]]u. Dne [[2. říjen|2. října]] [[1981]] došlo k nové volbě prezidenta a tentokrát se jím stal loajální Chomejního žák [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chameneí]], který byl v podstatě loutkovým prezidentem, protože skutečnou mocí disponoval ájatolláh Chomejní. Průběh osmdesátých let jasně ukázal odklon od dřívější šáhovy světské prozápadní politiky. Oficiální íránskou [[ideologie|ideologií]] se stal šíitský islám fundamentalistického charakteru. Důkazem toho byl například návrat k nerovnoprávnému postavení žen, tedy stavu před rokem [[1963]]. Konstantou zahraniční politiky Íránu bylo nepřátelství vůči [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]) a vedle toho došlo ke značnému ochlazení vztahů se sousedními [[sunnité|sunnitskými zeměmi]], což vyvrcholilo [[irácko-íránská válka|irácko-íránskou válkou]].
 
Nastolený konzervativní směr íránské politiky pokračuje do současnosti. Írán je Spojenými státy obviňován z podpory mezinárodního [[terorismus|terorismu]] a extremistických hnutí.
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.nybooks.com/articles/4557 Článek Bernarda Lewise o islámské revoluci (anglicky)]
* [http://svobodaproiran.blogspot.com/2007/02/kapitoly-z-djin-rnu-islmsk-revoluce-jak.html Dějiny islámské revoluce I - IV. (česky)]
113 776

editací