Vilém I. Oranžský: Porovnání verzí

Princ '''Vilém I. Oranžský''', [[nizozemština|nizozemsky]] ''Willem van Oranje'', ''Willem de Zwijger'' ([[24. duben|24. dubna]] [[1533]] [[Dillenburg]] – [[10. červenec|10. července]] [[1584]] [[Delft]]), zvaný též '''Vilém Mlčenlivý''', byl význačný představitel a organizátor [[Nizozemská revoluce|nizozemské revoluce]], národně osvobozeneckého boje Nizozemců proti [[Španělsko|španělskému]] režimu, který vyústil ve formální uznání nezávislosti nizozemských provincií v roce 1648 v rámci [[vestfálský mír|vestfálského míru]]. Roku 1559 byl Vilém Oranžský jmenován [[Seznam panovníků Nizozemska|místodržitelem]] nizozemských provincií [[Holandsko|Holland]] , [[Zeeland]], [[Utrecht]], [[západní Frísko]], [[Voorn]] a [[Briel]]. Nizozemský lid si prince Viléma zvolil za svého vůdce v boji proti španělské despocii. Stalo se tak na [[Dordrecht|dordrechtském shromáždění]] v červenci 1572. Roku 1584, kdy byl Vilém Oranžský prohlášen i formálně hlavou [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]] (s titulem "hraběte holandského"), ho v [[Delft]]u zavraždil [[Francie|francouzský]] [[katolictví|katolický]] fanatik [[Balthasar Gérard]]. Jeho osobu opěvuje [[nizozemská hymna]], jíž latinská forma jeho jména (''Wilhelmus'') dala název.

Vilémovou první manželkou byla Anna van Buren, která zemřela v mladém věku po třech porodech. V roce 1561 se Vilém oženil podruhé a jeho manželkou se stala [[luteránství|luteránka]] [[Anna Saská (1544–1577)|Anna Saská]], neteř [[kurfiřt]]a [[August Saský|Augusta Saského]] a vnučka lantkraběte Hesenského. Manželství nebylo příliš šťastné, jelikož Vilém byl často na cestách a později na bitevním poli. Anna tedy svého manžela nakonec opustila a usadila se v Kolíně nad Rýnem, kde svůj tamní pobyt financovala rozprodáváním zděděných šperků. V Kolíně nad Rýnem se seznámila s advokátem [[Jan Rubens|Dr. Janem Rubensem]] (ten se stal později otcem slavného malíře [[Peter Paul Rubens|P. P. Rubense]]), který se pro Annu snažil získat další finanční prostředky u jejích příbuzných v [[Hesensko|Hesensku]]. Pracovní vztah Anny Oranžské a ženatého doktora Rubense, otce šesti dětí, přerostl ve vztah milenecký a 22. srpna 1571 porodila Anna nemanželskou dceru. V té době už byla kněžna Anna v domácím vězení na zámku Siegen a Rubens se ocitl ve vyšetřovací vazbě, kde se ke svému otcovství přiznal.

Anně byly všechny její děti odebrány, včetně dítěte nemanželského. Jan Rubens byl odsouzen k peněžitému trestu a musel se na pět let usadit se svou rodinou v Siegenu. Zde se manželům Rubensovým narodil 28. července 1577 syn [[Peter Paul Rubens]]. Anna Oranžská byla uvězněna na hradě Beilstein a Vilém Oranžský se s ní dal rozvést. V Nizozemí se pak roku [[1575]] znovu oženil, a to s [[Šarlota Bourbonská|Charlottou Bourbonskou]], jeptiškou, která uprchla z kláštera a stejně jako Vilém přestoupila ke [[kalvinismus|kalvinismu]]. Rozvedená Anna se vrátila zpět do rodného [[Sasko|Saska]], kde v roce [[1577]] zemřela a byla pochována v [[Míšeň|Míšni]]. Počtvrté se Vilém Oranžský oženil v roce 1583 s Louisou de Coligny.

* hraběnka Marie von Nassau ([[1556]]–[[1616]]), (manželka hraběte ''Filipa zu Hohenlohe-Neuenstein'');

[[25. srpen|25. srpna]] [[1561]] se oženil podruhé, a to s ''[[Anna Saská (1544–1577)|Annou Saskou]]'' ([[1544]]–[[1577]]), jedinou dcerou a dědičkou [[Sasko|saského]] [[kurfiřt]]a [[Mořic Saský|Mořice Saského]]. Z manželství, jež bylo v roce [[1571]] anulováno, vzešly čtyři děti:

* hraběnka Anna von Nassau ([[1563]]–[[1588]]), manželka hraběte ''Viléma Ludvíka von Nassau-Dillenburg'',

* [[Luisa Juliana Oranžská]] ([[1576]]–[[1644]]), manželka [[Fridrich IV. Falcký|Fridricha IV. Falckého]],

* Šarlota Brabantina ([[1580]]–[[1631]]), manželka ''Claude, prince de Thouars'',

}}