Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 9 bajtů ,  před 2 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
 
== Život ==
Byl potomkem starého [[Šlechta|šlechtického]] rodu. Studoval filozofii a rétoriku v [[Kodaň|Kodani]] ([[1559]]–[[1562]]), poté práva v Lipsku. V roce [[1565]] zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům – [[alchymie|alchymii]], ale především [[astronomie|astronomii]]. Později pokračoval ještě ve studiu [[chemie]] v Augsburgu. Roku [[1571]] se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní [[observatoř]]. [[11. listopad]]u [[1572]] pozoroval (a popsal ve spise ''O nové hvězdě'') výbuch [[supernova|supernovy]] [[SN 1572]] v souhvězdí [[Kasiopeja (souhvězdí)|Kasiopeja]]. Poté cestoval nějaký čas po Evropě. Velkorysá nabídka dánského krále [[Frederik II. Dánský|Frederika II.]], který mu nechal postavit laboratoře a observatoře [[Uranienborg]] a [[Stjerneborg]] na ostrově [[Hven]], jej přiměla k návratu. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval přes dvacet let. V roce [[1597]] se nepohodl s novým králem ([[Kristián IV. Dánský|Kristián IV.]]), nějaký čas cestoval po Evropě a v roce [[1599]] byl [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] na radu [[Tadeáš Hájek z Hájku|Tadeáše Hájka z Hájku]] pozván do Prahy, kde působil jako císařský [[astrolog]] u dvora.
 
[[Soubor:Tycho Brahe.jpg|vlevo|náhled|Braheho náhrobek v Týnském chrámu. Legenda na náhrobku zní ''ANNO DOMINO MDCI DIE XXIV OCTOBRIS OBIIT ILLVSTRIS & GENEROSVS D(OMI)NVS TYCHO BRAHE D(OMI)NVS IN KNVDSTRVP &C PRÆSES ORANIRVRGI &C v SACRÆ CÆSARIÆ MAGESTATIS CONSILIARIVS CVIVS OSSA HIC REQVIESCVNT'' (Léta Páně 1601 dne 24. října zemřel jasný a štědrý pán Tycho Brahe, pán z Knudstrupu atd., správce uranienborský atd., rádce svatého císařského majestátu. Jeho kosti zde odpočívají.)]]
 
== Smrt ==
Podle pověsti zemřel Brahe na protržení [[Močový měchýř|močového měchýře]] při pozorování [[zatmění Slunce]] nebo kvůli tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař.
Podle historických pramenů se ve skutečnosti roznemohl na (či po) hostině u [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka z Rožmberka]], kde bujaře popíjel. Když se vrátil domů, nebyl schopen močit a trpěl silnými bolestmi. Někteří vědci se na základě dobových popisů příznaků domnívají, že ho postihla [[akutní]] [[urémie]], která bývá zpravidla důsledkem [[selhání ledvin]]. Zemřel po necelých dvou týdnech – 24. října 1601.<ref>Jak zemřel Brahe, Reflex, 30. 9. 2010</ref> Pohřben byl na pražském [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v [[Kostel Matky Boží před Týnem|kostele Panny Marie před Týnem]] u [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]]. V&nbsp;roce [[1901]] byly jeho ostatky vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do&nbsp;nové [[cín]]ové [[Rakev|rakve]] na&nbsp;stejném místě.<ref>{{Citace periodika | titul = Hrob Tycha Braha | periodikum = Ilustrovaný svět | odkaz na periodikum = Ilustrovaný svět | rok = 1901 | ročník = I | číslo = 21 | strany = 652}}</ref>
 
Vědci v roce 1901 tehdy odebrali vzorky jeho vlasů a vousů. Část tohoto vzorku poté získali Dánové v roce 1991. Dvojí zkoumání zjistilo ve vousech i vlasech nebývale velké koncentrace rtuti. Tak velké množství, že závěr byl nasnadě: právě otrava rtutí zjevně způsobila selhání ledvin a způsobila smrt. První zkoumání provedl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity,<ref>Kaempe, Thykier, Pedersen: The cause of death of Tycho Brahe in 1601. Proceedings of the 31st TIAFT Congress, Leipzig 1993, Contributions to Forensic Toxicology. MOLINApress, Leipzig 1994, str. 309 315</ref> druhé Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu.<ref>Pallon Jan: Did mercury poisoning cause the death of Tycho Brahe? 1996, Anotace: www.fixedearth.com/brahe_poisoned.htm</ref> Oba vědci užili jiné metody a zkoumali jiné vzorky, a i výsledky se tedy liší v řadě detailů: podle Kempeho se jedovatá rtuť dostala do jeho těla zhruba 11 až 12 dní před smrtí, Pallon vyčetl ze svých analýz, že silnou dávku jedu dostal asi 13 hodin před smrtí (což někteří interpretují tak, že byl otráven nadvakrát).<ref>[http://www.traveldigest.cz/2010/10/20/jak-zemrel-brahe-vedci-otevrou-hrob Jak zemřel Brahe? Vědci otevřou hrob.], traveldigest.cz</ref>
 
=== Spekulace o okolnostech smrti ===
Profesor Kempe ve své studii vyslovuje domněnku, že se Brahe otrávil sám, používal totiž svůj léčivý lektvar, který rtuť obsahoval. Pallon konstatuje, že mohl být také zavražděn. O tom, kdo by mohl být jeho vrah, se objevila řada spekulací, žádná z nich však nepřináší důkazy. Josua a Anne-Lee Gilderovi v knize ''Nebeská intrika'' ({{cizojazyčně|en|Heavenly intrique}}) z jeho vraždy obviňují Keplera, který se dle nich toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.<ref>Gilder Josua, Gilder Anne-Lee: Heavenly intrique, Johannes Kepler, Tycho Brahe and the Murder Behind one of History´s Greatest Scientific Discoveries. Doubleday. 2004. Česky 2008, ISBN 9788073351175.</ref>
S jinou teorií přišel dánský historik Peter Andersen, podle kterého byl Tycho Brahe otráven svým vzdáleným příbuzným švédským šlechticem jménem Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále [[Kristián IV. Dánský|Kristiána IV.]]<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=627460</ref>
 
datum vydání = 2012-11-15 |
datum přístupu = 2012-11-15 |
url = http://www.lidovky.cz/astronom-tycho-brahe-zemrel-nejspis-prirozenou-smrti-ppw-/ln_veda.asp?c=A121115_111438_ln_veda_ape}}</ref>
Podle vědeckých závěrů nebyly v jeho ostatcích nalezeny stopy po rtuti v takovém množství, které by mohlo způsobit jeho smrt.<ref>http://amaze.cz/tycho-brahe</ref>
 
Smrt Tycha Braheho a pátrání po jejích okolnostech beletristicky zpracoval [[Jan Rybář (novinář)|Jan Rybář]] v detektivce s názvem ''Čtvrtá kostka'' (ta je podle recenze MF DNES „chytřejší než Dan Brown“<ref>http://kultura.idnes.cz/glosa-zahada-tycha-brahe-predci-i-brownovu-sifru-jen-uvod-skripe-p80-/literatura.asp?c=A101104_183519_literatura_tt</ref>).
 
== Výzkum ==
Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen [[Slunce]] a [[Měsíc]]. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jeden z kompromisních modelů mezi geocentrickou teorií [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] a [[heliocentrická teorie|teorií heliocentrickou]] [[Mikuláš Koperník|Mikuláše Koperníka]].
 
Přesným měřením [[paralaxa|paralaxy]] dokázal, že [[Kometa|komety]] se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh [[Mars (planeta)|Marsu]]) mohl o několik let později [[Jan Kepler]] formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Tycho Brahe}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Brahe}}
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200024-tycho-de-brahe/ Tycho Brahe v cyklu České televize] [[Dvaasedmdesát jmen české historie]]
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Novověk|Dánsko}}
{{DEFAULTSORT:Brahe, Tycho}}
113 776

editací