Toktar Aubakirov: Porovnání verzí

| popisek =

| datum úmrtí =

| místo úmrtí =

| pozdější zaměstnání =

| kosmonaut do =

Do roku 1965, tedy svých 19 let, pracoval jako soustružník v jednom závodě v Kazachstánu. Po narukování do armády absolvoval v letech 1965-1969 letecké učiliště v [[Armavir]]u (Armavirskoje vysšeje vojennoje učilišče letčikov). Pak absolvoval leteckou školu a výcvik na profesi zkušebního letce, ukončil ji zdárně v roce 1976. V letech 1976–1990 pracoval jako zkušební letec v Mikojanově konstrukční kanceláři (ОКБ им.А.И.Микояна). Zde mimo jiné s [[MiG-31|MiGem&nbsp;31]] přeletěl z [[Murmansk]]a přes [[Severní pól]] do [[Anadyr]]u<ref>[http://airbase.ru/sb/russia/mikoyan/mig/31/mig-31-clair.htm „Крылья родины“ №10/91 Александр Болотин]</ref>, v listopadu 1989 s [[MiG-29|MiGem&nbsp;29K]] první přistál a vzlétl z [[Letadlový křižník|letadlového křižníku]] [[Admiral Kuzněcov|Tbilisi]]. Při zaměstnání dálkově vystudoval Moskevský letecký institut S. Ordžonikidzeho, kde získal titul leteckého inženýra. Za vynikající práci byl 31.&nbsp;října 1988 vyznamenán titulem [[Hrdina Sovětského svazu]].

Po letu z týmu kosmonautů odešel. V prosinci 1991 vyhlásil Kazachstán samostatnost. Aubakirov byl v roce 1992 povýšen do hodnosti generálmajora a stal se náměstkem předsedy Státního výboru pro obranu republiky Kazachstán. Ve stejném roce se stal pomocníkem prezidenta pro otázky kosmonautiky a členem jeho prezidentské kanceláře. V dubnu 1990, květnu 1994 a září 2004 byl zvolen poslancem kazašského parlamentu (resp. Nejvyššího sovětu v devadesátých letech). V dubnu 2005 byl v [[Rakousko|rakouských]] lázních [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]] u [[Vídeň|Vídně]] na setkání členů Sojuzu TM-13. Ve [[Skotsko|skotském]] [[Edinburgh]]u v říjnu 2007 na XX. planetárním kongresu ASE - Asociace kosmických cestovatelů, která sdružuje většinu kosmonautů světa.