Stanné právo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, úprava |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Právo stanné 1920.gif|náhled|upright|Vyhlášení stanného práva v [[Brno|Brně]] v prosinci [[1920]] navazující na [[Prosincová generální stávka 1920|generální stávku]]]]
'''Stanné právo''' je mimořádné opatření [[stát]]ní moci v oblasti [[trestní právo|trestního práva]], kdy se ve výjimečných případech ([[válka]], občanské [[nepokoje]], [[živelní pohroma]]) omezí některá [[občanská práva]] s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla [[trest smrti|trestem smrti]]. Řízení provádí '''stanný soud'''.
V dřívějším významu šlo o procesní důsledek nedostavení se k [[soud]]u, spočívající v automatickém prohrání pře. Po zahájení soudu byla totiž každá strana sporu dotazována, zda „stojí na svém právu“, tedy zda je přítomna; po třetím marném vyvolání spor prohrála.<ref>[[Karel Malý]]: ''Dějiny českého a československého práva do roku 1945'', Linde, 2003, ISBN 80-7201-433-1, str. 100.</ref> Novější význam však patrně vznikl vlivem německého termínu ''{{cizojazyčně|de|Standrecht}}'', tj. „právo vykonané na místě“.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 13:
| lokace = Heslo „stanný“
| druh nosiče = CDROM
}}</ref>
Stannými soudy byly dříve [[Krajský soud|krajské soudy]], na jejichž území bylo stanné právo vyhlášeno.<ref>Schelleová, I., Schelle, K. a kol. ''Soudnictví (historie, současnost a perspektivy)''. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-65-3. s. 126.</ref> V [[Česko|Česku]] bylo stanné právo vyhlášeno např. 14. srpna 1917 v Plzni (zrušeno za 14 dnů) či po příchodu [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] od 28. září 1941 do 20. ledna 1942<ref>[http://www.fronta.cz/dotaz/prvni-stanne-pravo-v-protektoratu První stanné právo v protektorátu]</ref> a znovu po [[Atentát na Heydricha|atentátu na něj]] ve dnech [[27. květen|27. května]] – [[3. červenec|3. července]] [[1942]]. Na osm hodin také platilo stanné právo v Praze v noci [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|23./24. srpna 1968]].<ref>[http://m.rozhlas.cz/historie/1968/_zprava/481530 Okupace den za dnem, hodinu po hodině], ''Téma: Historie » Události roku 1968''. [[Český rozhlas]], 5. 8. 2008</ref> Institut stanného práva byl v Česku definitivně zrušen zákonem č. 178/1990 Sb., kterým byla vypuštěna příslušná část (§ 307–314) [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestního řádu]] (zákona č. 141/1961 Sb.), podle které mj. muselo být celé řízení skončeno nejpozději do 72 hodin od té doby, kdy byl obžalovaný postaven před soud, proti rozsudku nebylo odvolání přípustné a trest smrti měl být vykonán od tří do dvanácti hodin po jeho vyhlášení.
Řádek 21:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Náhlý soud}}
* {{Wikislovník|heslo=stanné právo}}
| |||