Vulgarismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: + odkaz |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Sprostá slova''' (sprosté slovo odborně nazýváme '''vulgarismus''') vyjadřují negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž jsou směrována. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné.
Sprostá slova se používají jako [[nadávka]] nebo jako prostředek k uvolnění vnitřního napětí ([[Kletba|klení]]), popřípadě i pro jejich používání při významových [[konotace|konotacích]] v textu.
Řádek 6:
== Obecně ==
V některých kulturách jsou takováto slova tabuizována tak, že jejich použití na veřejnosti může být trestné. V některých zemích jsou filmová, televizní a rozhlasová díla za určitých okolností cenzurována tak, aby tato slova neobsahovala.
Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby-hovno, do prkénka-do prdele, do pytle-do píče, kurník-kurva apod.). Tím veřejnou cenzuru obcházejí. Takové slovo pak může žít vlastním životem.
Sprostá slova často pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká (například české ''kunda'' pochází zřejmě z [[latina|latinského]] ''cunnus'' a do [[čeština|češtiny]] se dostalo přes středohornoněmecké ''kunt'').
Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo ''šukat'' znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize ''[[Babička (novela)|Babička]]'' od [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], ještě v [[Jaroslav Hašek|Haškově]] ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejkovi]]'' psaném kolem roku 1920 a také například v ''[[F. L. Věk]]ovi'' od [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]]), zatímco dnes je užíváno jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v [[polština|polštině]], která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější [[ukrajinština|ukrajinštině]] („шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo ''mrdat'', které původně označovalo jen rychlý pohyb (tento význam zůstal slovu ve [[slovenština|slovenštině]] - ''mrdnúť plecom'' = pohodit ramenem).
Řádek 18:
* ''[[Šmírbuch jazyka českého|Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny, 1945—1985]]'', [[Patrik Ouředník]], – Vyd. 1. – Paříž: Edice K, [[1988]] – 426 s. – Vyd. 2. – Praha: [[Ivo Železný]], [[1992]] (+ předml. M. Hybler) – 456 s. – Vyd. 3., rozšířeno 1945–1989 – Praha: [[Paseka]], [[2005]] – 504 s.
* ''Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho lidu'', K.J. Obrátil; s doslovem a životopisem K. J. Obrátila od Franze Schindlera. – Vyd. 3., Novodobé 2. – Praha: Paseka, 2000. – 3 sv.; Obsahem 3. dílu je slovník české vulgární slovní zásoby
* ''Velký slovník sprostých slov''', [[Karel Jaroslav Obrátil]]. – V opr. podobě vyd. 1. – Praha: Lege artis, 1999. – 314 s.
* ''Etymologický slovník jazyka českého''', [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]]. – Fotoreprint 3. vyd. z roku [[1971]]. – Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, [[1997]]. – 866 s.
* ''Český etymologický slovník''', [[Jiří Rejzek]]. – Vyd. 1. – Voznice: [[Leda]], [[2001]]. – 752 s.
Řádek 28:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=vulgarismus}}
* {{Wikislovník|heslo=Kategorie:Vulgární výrazy/čeština}}
| |||