Slatiniště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + link |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584.jpg|thumb|Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584]]
'''Slatiniště''' (také '''slať''' nebo '''slatina''') je trvale zamokřeným biotopem s výrazně vyvinutým [[mechové patro|mechovým patrem]], kde díky [[Anaerobní|anaerobním]] podmínkám dochází k ukládání [[Rašelina|rašeliny]]. Jedná se o typ [[rašeliniště]], který na rozdíl od kyselého rašeliniště ('''[[vrchoviště]]''') je zásoben podpovrchovou vodou přinášející minerály a živiny. Nejedná se o výrazně kyselý biotop, pH se pohybuje v rozmezí 5–8,5.
== Vegetace slatinišť ==
Vegetace slatinišť je přizpůsobena na trvale vysokou hladinu vody.
V [[mechové patro|mechovém patře]] '''(E0)''' dominují převážně tzv '''hnědé mechy'''. Jedná se o mokřadní [[mechy]], které nepatří mezi rašeliníky. Typické slatiništní mechy jsou ''Aulacomnium palustre'', ''Calliergon cordifolium'', ''Climacium dendroides'', ''Straminergon stramineum'', ''Tomentypnum nitens''. Mezi vzácné a ohrožené druhy patří například ''Hamatocaulis vernicosus'', ''Meesia triquetra'', ''Paludella squarrosa'' a ''Scorpidium scorpioides''. Na slatiništích se vyskytují i některé kalcitolerantní [[rašeliník]]y jako například ''[[Sphagnum warnstorfii]]'' a ''[[Sphagnum teres]]''.
Řádek 15:
== Typy slatinišť ==
Nejbazičtější a zároveň nejvíce minerálně bohatá jsou '''vápnitá slatiniště se srážením pěnovce''' (calcareous fens, svaz ''Caricion davallianae''). O něco méně bazická jsou '''extrémně bohatá slatiniště''' (extremely rich fens, svaz ''Caricion davallianae''), kde se sice již pěnovec nesráží, ale koncentrace minerálů jsou stále velmi vysoké. V mechovém patře dominují například ''Scorpidium cossonii'' nebo ''Campylium stellatum''. '''Slatiniště a slatinné louky s kalcitolerantními rašeliníky''' (rich fens, svaz ''Sphagno warnstorfii-Tomenthypnion'') mají průměrné pH kolem 6,2, které umožňuje růst rašeliníků, ale díky sycení spodní vodou a výskytu trav se tyto biotopy neřadí k vrchovištím. '''Mírně bohatá slatiniště a slatinné louky''' (moderately rich fens, svaz ''Caricion canescentis-nigrae'') se vyznačují nižší až střední koncentrací minerálů, absencí kalcikolních druhů cévnatých rostlin a výskytem rašeliníků převážně ze sekce ''Subsecunda'' a ''Cuspidata''. '''Přechodová rašeliniště''' (poor fens, svaz ''Sphagno recurvi-Caricion canescenti''s) jsou již značně kyselá, jejich pH se pohybuje kolem 5 a z mechů dominují rašeliníky.
Dle [[Katalog biotopů České republiky|katalogu biotopů ČR]] dělíme '''slatiniště''' na:
* R2.1 Vápnitá slatiniště
* R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
* R2.3 Přechodová rašeliniště
* R2.4 Zrašelinělé půdy s [[Hrotnosemenka|hrotnosemenkou]] bílou (''Rhynchospora alba'')
* M1.8 Vápnitá slatiniště s [[Mařice|mařicí pilovitou]] (''Cladium mariscus'')
== Ohroženost a management ==
Jedná se o výrazně ohrožený a ustupující biotop. Mnoho slatinišť patří mezi maloplošná [[Chráněné území|chráněná území]]. Hlavními činiteli, jež způsobují jeho degradaci jsou vysoušení ([[meliorace]]), okyselování ([[acidifikace]]), [[eutrofizace]] a zarůstání. Jelikož se slatiniště v naší krajině vyvíjela v součinnosti s člověkem, je důležité, aby se na lokalitách extenzivně hospodařilo (kosení, pastva) nebo alespoň prováděl ochranářský management. Při jeho absenci často dochází k zarůstání lokality rákosem, tužebníkem nebo náletovými dřevinami.
== Související články ==
Řádek 33:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=34&biotopID=91 Biomonitoring - Nevápnitá mechová slatiniště]
* [http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/r21a.pdf Vápnitá slatiniště - leták]
| |||