Skutečnost: Porovnání verzí

Přidáno 14 bajtů ,  před 5 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (přidána Kategorie:Skutečnost za použití HotCat)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
{{různé významy|redirect=Realita|stránka=Realita (rozcestník)}}
 
'''Skutečnost''' nebo též '''realita''' je vše co (skutečně) [[existence|existuje]] na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd.
 
== Pojem skutečnosti ==
Pojem skutečnosti se ve filosofii zkoumá ve dvojím ohledu. Jednak jako [[ontologie|ontologická]] otázka bytí a jsoucího, jednak – a zejména v novověku – jako otázka poznání čili [[epistemologie|epistemologická]]. V prvním případě se ptáme na povahu jsoucího, ve druhém na možnosti jeho poznávání.
 
Nejstarší řecká filosofie přemýšlela o „vpravdě jsoucím“ (''ontos ón'') a [[Parmenidés]] je určil jako to, co bylo, jest a bude, co nevzniká a nezaniká.<ref>Zlomek DK 28 B1. </ref> Na základě přesvědčení, že skutečně jsoucí je jen to, co je věčné nebo stojí mimo čas, se za skutečné pokládaly často jen věci nehmotné a ideální. Smyslová skutečnost jsou pouhé stíny, jako v Platónově Jeskyni.<ref>Platón, ''Ústava'' VII., 518. </ref> [[Aristotelés]] naopak přemýšlel o tom, jak věci do skutečnosti přicházejí, jak vznikají a zanikají, a vytvořil protiklad možnosti (''dynamis'') a uskutečnění (''energeia''), který pak používali i [[scholastika|scholastici]].
 
V novověké filosofii se věci zkomplikovaly tím, že filosofové začali pochybovat o spolehlivosti smyslových dat. Tak zvané [[sekundární kvality]] (barva, chuť) nepatří pozorovanému předmětu a nejsou tedy „skutečné“, nýbrž vznikají až pozorováním. Co člověk vnímá, nejsou [[věc o sobě|věci o sobě]], nýbrž vždy a pouze jejich jevy, kdežto k věcem samým nemá žádný přístup ([[Immanuel Kant]]). Počínaje [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegelem]] vystupuje do popředí naopak změna, pohyb a vývoj, který je podle něho pro skutečnost charakteristický.
 
Pozitivismus a vědecké myšlení 19. století se snaží najít co nejspolehlivější skutečnost, takže ji rozbíjí na jednotlivá „fakta“ a často omezuje jen na skutečnosti hmotné a měřitelné. Jakousi reakcí na tento „naivní realismus“ čili přesvědčení, že poznáváme svět tak, jak skutečně je, je [[konstruktivismus (filosofie)|konstruktivismus]] – přesvědčení, že každé poznání si svůj předmět (aspoň zčásti) konstruuje. To je nepochybně pravda přinejmenším v tom smyslu, že poznávanou skutečnost musíme rozdělit na jednotlivé „předměty“, ty musíme seskupit je do nějakých kategorií (tříd) a dát jim název. Provokativní tvrzení francouzského sociologa vědy [[Bruno Latour]]a, že před [[Pasteur]]ovým objevem žádné bakterie neexistovaly, není tak nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=skutečnost}}
 
113 777

editací