Břetislav Ditrych: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění bibliografických údajů. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 57:
Jeho básnické sbírky, vydávané až v posledních letech (''Pozdní sběr'', 2007; ''Umřel v stromě'', 2009; ''Jen tak'', 2009; ''Někdy někde'', 2012), jsou charakterizovány působivými obrazy krajiny a života na venkově čerpajícími z autorovy vlastní zkušenosti. Často jsou svého druhu záznamy zachycenými úspornou a prostou formou, bez bombastičnosti a patosu. ''Pozdní sběr'' doprovázejí ilustrace Jaroslava Sůry, básně v ''Umřel v stromě'' doplňují dosud neznámé fotografie [[Jindřich Štreit|Jindřicha Štreita]] (část sbírky byla zhudebněna triem pro komorní hudbu a poezii Protější země) a sbírka ''Někdy někde,'' která vznikla ve spolupráci s malířkou Marcelou Burdovou.
Další Ditrychovou sbírkou je rozsáhlá poéma ''Hořce voní Arnika / Jiná Šumava'', která vyšla v závěru roku 2015. Literární historik a kritik Aleš Haman ji v doslovu přiléhavě nazývá "básnickým dokumentem." Soubor volně doprovází čtyřicet historických fotografií z Muzea Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově spolu s Ditrychovými vlastními snímky. Do němčiny poému přebásnil Friedrich Brandl. Sbírka obdržela první cenu v kategorii beletrie a poezie Šumava Litera 2016 a Cenu Johanna Steinbrenera.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=ŠUMAVSKÁ KNIHA ROKU / Cena Johanna Steinbrenera 2016|periodikum=Šumava litera|url=http://sumava-litera.cz/sumavska-kniha-roku-cena-johanna-steinbrenera-2016/|datum přístupu=2016-12-06}}</ref> Úryvek z ní byl zařazen do almanachu ''Nejlepší české básně 2016'', který pravidelně vydává nakladatelství Host.
Básněmi vyjadřuje Ditrych nakonec i vztah k Francii, naposled ve vícežánrové kompozici ''Prostě Paříž'' (2016). Několik jeho básní a esejů bylo také zařazeno do knižního souboru ''Doteky Francie'' (2016).
| |||