Rockwell B-1 Lancer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 48:
B-1B je [[dolnoplošník]] s [[Měnitelná geometrie křídla|měnitelnou geometrií křídel]] dosahující oproti B-1A mírně nadzvukové rychlosti, ale s daleko větší nosností, než měly původní prototypy, ale s nestrategickým doletem. Toto letadlo B-1B mělo mezikontnentální dolet jen jako prázdné, jako plné muselo být 2krát doplněno palivem za letu. Konstrukce draku byla zesílenam tak, aby vydržela let v malých výškách nízkou podzvukovou rychlostí. Požadovaná maximální rychlost se přitom katastrofálně snížila na 1,25 M. Konstrukce letounu je převážně ze slitin [[hliník]]u a [[titan (prvek)|titanu]]. U letounu je přitom využita jen malá část technologie [[stealth]] — upraveny byly například vstupy motorů a stroj dostal nátěr pohlcující radarové záření. Díky tomu je na [[Radar|radaru]] protivníka asi možná zobrazen asi jako setina letounu B-52.<ref name="LK1:42" />
Křídlo letounu má pevnou vnitřní část a nastavitelné vnější části, otáčející se na titanových čepech. Je u něj možné nastavit úhly 15°, 25°, 45°, 55° či 67,5°. Letoun pohání čtyři motory [[General Electric F101|General Electric F101-GE-102]] s maximálním tahem 64,94 KN (136,92 s přídavným spalováním). Osm palivových nádrží pojme 112 635 litrů paliva a další přídavné nádrže po 10 996 litrech mohou být umístěny v pumovnici.<ref name="LK1:43">Špaček 2009a, s. 43.</ref>
Tři vnitřní pumovnice pojmou až 34 020 kg výzbroje, ať už se jedná o různé druhy pum, řízených střel či min.<ref name="LK2:57">Špaček 2009b, s. 57.</ref> Šestice vnějších závěsů s nosností 27 000 kg byla určena k nesení jaderných zbraní, ty ovšem byly pro výzbroj B-1B zakázány smlouvou [[START I]].<ref name="atp">{{Citace elektronické monografie
Řádek 73:
Typem B-1B byly postupně vybaveny čtyři bombardovací letky (96., 28., 319. a 384. Bomb Wing) a několik zkušebních a cvičných jednotek.<ref name="LK1:44" /> Nestaly se však náhradou bombardérů typu B-52, které ve výzbroji strategického letectva (''Strategic Air Command'') pouze doplnily, stejně jako doplňovalo na sovětské straně 267ks [[Tupolev Tu-22M|TU-22M3]]. Při službě v rámci strategického letectva držely bombardéry B-1B nepřetržitou pohotovost spolu s tankovacími letadly k provedení jaderného úderu (za předpokladu překonání sovětského vzdušného prostoru, který však již v době nasazení B-1B byl vybaven raketovými systémy [[S-300]], jež zaručovaly jeho neproniknutelnost).
Po skončení [[Studená válka|studené války]] a zrušení strategického letectva však bylo jejich využití přehodnoceno směrem k provádění globálních úderů konvenční výzbrojí, pro což byly vybaveny vylepšenými elektronickými obrannými systémy.<ref name="LK1:45">Špaček 2009a, s. 45.</ref>
Pro úsporu prostředků se po roce 2000 různá část letounů nacházela v rezervě, což mělo pomoci uspořit prostředky na další průběžné modernizace. Úspěšné nasazení B-1B v roli rychlých taktických bombardérů nad územím Iráku a Afghánistánu, které nebylo chráněno PVO, ale zabránilo dalšímu snižování stavu operačních strojů. Pod označením FIDL (''Fully Integrated Data Link'') je naopak připravována výrazná modernizace elektronických systémů B-1B.<ref name="LK2:56">{{Citace periodika
Řádek 127:
* '''Plošné zatížení''': 816 kg/m²
* '''Profil křídla''': NA69-190-2
* '''Hmotnost prázdného stroje''': 87 090 kg
* '''Vzletová hmotnost''': 148 000 kg
* '''Maximální vzletová hmotnost''': 216 365 kg
Řádek 162:
** 24× střela [[AGM-158 JASSM]] (Joint Air-to-Surface Standoff Missile)
** 12× střela [[AGM-154 JSOW]] (Joint Standoff Weapon)
** 84× námořních min Mark 62 (500 liber)
** 24× námořních min Mark 65 (2000 liber)
Řádek 208:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
| |||