Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 5 bajtů ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
| rozloha = 297 007
| rozloha poznámka = (v roce 1939)
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| počet obyvatel = 41 700 000
| počet obyvatel poznámka = (v roce 1939)
| jazyky = [[pruština]], později [[němčina]]
| národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], [[Litevci]], [[Lužičtí Srbové]], [[Dáni|Dánové]], [[Francouzi]], [[Frísové]], [[Češi]]
| náboženství = [[Protestantismus|protestantství]]
| měna = [[pruský tolar]], později [[německá marka]]
| státní zřízení = [[monarchie]], později [[republika]]
| zánik = de facto [[1934]], de iure [[1947]]
}}
'''Prusko''', [[Archaismus|zastarale]] ''Prusy'' ([[Němčina|německy]] {{Audio|De-Preußen-2.ogg|''Preußen''}}, [[latina|lat.]] ''Borussia, Prutenia'', [[pruština|prusky]] ''Prūsa'', [[Slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Prajsko'') byl historický [[stát|státní útvar]] ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Tento stát měl po několik staletí zásadní vliv na německé a evropské dějiny. Posledním hlavním městem Pruska byl [[Berlín]].
 
Název ''Prusko'' pochází od [[Prusové|Prusů]], baltských kmenů příbuzných Litevcům a Lotyšům. Ve [[13. století|třináctém století]] byly Prusy dobyty [[řád německých rytířů|řádem německých rytířů]]. Prusko dosáhlo nejvyššího významu a vlivu v 18. a 19. století.
Roku [[1237]] se [[Řád německých rytířů]] spojil s [[Řád mečových bratří|Řádem mečových bratří]], který operoval v [[Livonsko|Livonsku]]. Pruské území se tak dostalo do kleští a bylo během následujících 50 let dobyto. [[Křížové výpravy|Křížových výprav]] proti Prusům se účastnili i [[Česko|čeští]] panovníci [[Přemysl Otakar II.]] a [[Jan Lucemburský]]. Původní pruské obyvatelstvo bylo poněmčeno nebo vyhubeno, Prusy byly kolonizovány zejména německými kolonisty. Roku 1309 se řádové území rozšířilo o [[Pomoří|Gdaňské Pomoří]].
 
Němečtí rytíři expandovali proti dosud pohanské [[Žmuď|Litvě]] i křesťanskému Polsku, které se na obranu proti řádu spojily [[Krevská unie|Krevskou unií]] do jednoho státního celku roku [[1385]], kterému vládli [[Jagellonci]]. Roku [[1410]] dosáhlo [[Polské království]] významného vítězství nad řádem německých rytířů v [[bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]]. Další porážka čekala slábnoucí řád v třináctileté válce s pruskými městy a Polskem.
 
V roce 1466 byl uzavřen [[Druhý toruňský mír 1466|druhý toruňský mír]], podle jehož ustanovení Polsku připadly [[Západní Prusko|Prusy královské]], s Marienburgem, který byl dosud sídelním městem velmistra řádu, [[Gdaňsk]]em, [[Toruň|Toruní]] a [[Elblag]]em. Hlavním městem zbývajícího řádového území, [[Prusy křižácké|Prus křižáckých]], se stal [[Kaliningrad|Königsberg]], založený českým králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] Postavení řádového velmistra v Prusích se stále zhoršovalo, neboť polští králové vůči němu stupňovali své nároky.
[[Soubor:Balt2_prusy.jpg|thumb|[[Středověk]]ý Pruský řádový stát]]
 
Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se pak syn Fridricha Viléma, [[kurfiřt]] Fridrich III. prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné [[Pruské království]].<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>
 
Prusko pak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]-[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] a [[Kladsko (území)|Kladsko]], území původně [[Země Koruny české|Koruny české]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států.<!-- věta! --> V této době mělo Prusko nejen skvěle vycvičenou armádu, ale také efektivní úřednický aparát.
 
V letech [[1772]]-[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě ([[Varmie|Varmii]], [[Prusy Královské|Západní Prusko]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vzniklo [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]].<!-- tohle hodit do dějin -->
=== Prusko-rakouská válka ===
{{Podrobně|Prusko-rakouská válka}}
Spor s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] o vedoucí úlohu v Německém spolku a [[Prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|o Šlesvicko-Holštýnsko]] pak vedl roku 1866 k [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. Prusko pak kromě [[anexe]] celého Šlesvicka-Holštýnska [[anexe|anektovalo]] rozsáhlá území rakouských spojenců Království [[Hannoversko|Hannoverského]], Kurfiřtství [[Hesensko-Kasselsko|Hesenského]] a Vévodství [[Nasavsko|Nasavského]].
 
V anexi dalšího rakouského spojence království [[Sasko|Saského]] mu zabránilo negativní stanovisko Rakouska a [[Francie]], a Sasko bylo postiženo „pouze“ vysokými reparacemi. Další rakouští spojenci království [[Bavorsko|Bavorské]] a Velkovévodství [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenské]] museli postoupit Prusku menší okrajová území. Velkovévodství [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenské]] ztratilo okres Biedenkopf, západní část okresu Giessen a nedávno získané [[Hesensko-Hombursko]]. Bavorsko bylo nuceno odstoupit Prusku okrajová území ve [[Franky|Frankách]] (okres Gersfeld a část území východně od [[Hesensko|hesenského]] města [[Gelnhausen]]).
 
Pruské zisky v této oblasti jsou dobře vidět srovnáním map [http://cgi-host.uni-marburg.de/~hlgl/atlas/hs/25a.jpg 1] a [http://cgi-host.uni-marburg.de/~hlgl/atlas/hs/25b.jpg 2]. Na získaných územích poté Prusko vytvořilo provincie [[Hannoversko]], [[Hesensko-Nassavsko]] a [[Šlesvicko-Holštýnsko]].
 
Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovým státem [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]], který byl pod jeho [[hegemonie|hegemonií]] a v němž mu patřila většina území a až do konce [[první světová válka|první světové války]] pak už mělo stejný rozsah.
{{Podrobně|Prusko-francouzská válka}}
 
[[19. červenec|19. července]] [[1870]] Francie vyhlásila válku Prusku. Díky spojeneckým smlouvám se přidaly k Prusku armády všech německých států. Francie byla na válku špatně připravena a po [[Bitva u Sedanu (1870)|bitvě u Sedanu]] kapitulovala 2. září 1870. Lid ve válce pokračoval, jeho odpor byl zlomen až obležením a ostřelováním Paříže.
 
Příměří bylo podepsáno v lednu, mírová smlouva pak [[10. květen|10. května]] [[1871]]. Francie přišla o některá území.
 
== Německé císařství ==
Po pádu monarchie roku [[1918]] tu pak v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] ''(Freistaat Preussen)''. V důsledku [[Versailleská mírová smlouva|Versailleského míru]] ztratilo Prusko rozsáhlá území na východě, severu a západě. Obnovená Litva získala severní část [[Klajpeda (území)|Východního Pruska]]; obnovené Polsko většinu [[Západní Prusko|Západního Pruska]] a [[Poznaňsko|Poznaňska]], nepatrnou část [[Východní Prusko|Východního Pruska]] a část [[Pruské Slezsko|Slezska]]; [[Československo]] pak získalo [[Hlučínsko]].
 
Na západě pak Belgie získala [[Eupén a Malmédy]], na severu získalo Dánsko část [[Šlesvicko|Šlesvicka]] (dnešní dánský okres [[Jižní Jutsko]]). [[Gdaňsk]] s okolím se stal samostatným státem ([[Svobodné město Gdaňsk]]) pod patronací [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Část Porýní se stala součástí [[Sársko|Sárska]]. V letech 1921 a 1929 byl pak do Pruska ve dvou fázích začleněn Svobodný stát [[Waldeck-Pyrmont]].
Dne [[27. červen|27. června]] [[1822]] byly provincie Julišsko-Klevsko-Berg a Velkovévodství Dolní Porýní sloučeny do provincie [[Porýní (provincie)|Porýní]], jejíž metropolí se stal [[Koblenz]]. V období od [[3. prosinec|3. prosince]] [[1829]] do [[1. duben|1. dubna]] [[1878]] byly provincie Západní a Východní Prusko sloučeny jako [[Provincie Prusko]] s hlavním městem Královcem. Tím se počet provincií snížil na 8. Od [[5. červen|5. června]] [[1823]] byly provincie zároveň územně [[samospráva|samosprávnými]] celky s řadou kompetencí, v jejichž čele stály [[provinciální sněm (Prusko)|provinciální sněmy]] ''(Provinziallandtage)'', z počátku označované jako '''provinciální stavy''' ''(Provinzialstände)''. Provinciální sněmy existovaly v Prusku do roku [[1933]], kdy byly zrušeny [[Nacistické Německo|nacistickým režimem]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].
 
Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]] odstoupili v obou [[Hohenzollernsko|hohenzollernských]] [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako [[vládní obvod Sigmaringen]] do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm.
 
Dne [[20. červenec|20. července]] [[1853]] koupilo Prusko od [[Oldenbursko|Oldenburska]] kus země o rozloze 313 [[hektar|ha]] u řeky [[Jade (řeka)|Jade]], kde roku [[1856]] započalo se stavbou přístavu, který roku [[1869]] získal oficiální název [[Wilhelmshaven]]. Tento přístav byl již roku [[1867]] začleněn do nově získané provincie [[Hannoversko|Hannoverska]].
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Prusko}}
* {{Commons|Prussia}}
113 776

editací