Postkolonialismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: přidána publikace, zdroj: www.ff.cuni.cz značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
== Postkolonialismus jako kritický přístup společenských věd ==
{{viz též|Postkoloniální studia}}
Vedle užití pojmu postkolonialismus jako označení časového období po získání nezávislosti se pojem postkolonialismus, postkoloniální teorie, postkoloniální studie nebo postkoloniální diskurz objevují jako názvy pro interdisciplinární a kritickou analýzu kulturního dědictví kolonialismu, jak v bývalých koloniích tak i v bývalých metropolích.
Postkoloniální teoretici dávají prostor názorům kolonizovaného obyvatelstva, jejichž původní kultura byla často potlačována západním hodnotovým systémem. Ten byl určen jako primární ideologie pro kolonizovanou společnost. Kulturní útlak byl pak obhajován jako metoda k civilizování původního obyvatelstva kolonií. Tento názor hájil např. francouzský filozof [[Ernest Renan|Joseph-Ernest Renan]] v knize ''[[Intelektuální a morální obnova Francie]]'' (1871) nebo německý filozof [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|G. F. W. Hegel]] ve své eseji ''[[Africký charakter]]'' (1830) a postkoloniální teoretici jej odsuzují.
Postkolonialismus spojuje metody a pohledy různých společenských věd, nejznámější například literární vědy, kde je za zakladatele postkoloniálního přístupu považován [[Edward Said]] s jeho ''[[Orientalismus|Orientalismem]]'' (1978). Literatura při definování a ustalování postkoloniální identity odhaluje, vysvětluje a analyzuje zkušenosti jednotlivců i celé společnosti s kolonizačním útiskem a snášením vnucené identity „kolonizovaného subjektu“. Skrze svou postkoloniální literaturu bývalé kolonizované národy reagují na „humánnost“, jak ji vnímali kolonizátoři. O africký příklad se postaral spisovatel [[Chinua Achebe]] románem ''[[Things Fall Apart]]'' (1958). Ten popisuje nigerijské zkušenosti s podřízeností britskému impériu a kritizuje kulturní nadvládu kolonizátorů. Díky takovýmto reakcím na kolonizaci a dobyvatelství si původní obyvatelé kolonií vytvářejí vlastní historii za účelem vytvoření a přijetí národní identity po dekolonizaci.<ref>Ashcroft, Bill (1990). The Empire Writes Back: Theory and Practice in Post-Colonial Literature</ref><ref>Fanon 1963, p. 250</ref> Obecně jsou za zakladatele postkoloniálních studií označováni autoři jako byli [[Frantz Fanon]], [[Albert Memmi]], [[Aimé Césaire]] nebo [[Kwame Nkrumah]].
K hlavním tématům postkolonialismu patří problematika kulturní a národní [[identita|identity]] v bývalých koloniích ve vztahu k mocenským praxím [[kolonialismus|kolonialismu]] a [[imperialismus|imperialismu]], které se v postkoloniálním prostředí často dále prosazují a reprodukují. Dnes jde o relativně široce zaměřený úhel pohledu na kolonialismus a období po dosažení nezávislosti. V rámci postkoloniálního přístupu se jedná například o tato témata:
* vztahy (ex)kolonizovaného ke (ex)kolonizátorovi,
* politické a sociální dopady [[rasismus|rasismu]] na společenskou strukturu postkoloniální společnosti,
* otázky spojení s postavením žen,
* [[gender]],
* vztah k ''druhému'',
Řádek 45:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.wsu.edu/~amerstu/tm/poco.html Post-colonial and Colonial Theories] (anglicky)
* [http://www.postcolonialweb.org Contemporary Postcolonial and Postcolonial Literature in English] (anglicky)
{{Portály|Kolonialismus}}
[[Kategorie:Kolonialismus]]
| |||