Peredvižnici: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-pevná šíře obrázku, typos
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Ivan_kramskoy_self_portrait_edited.jpg|thumb|Jeden ze zakladatelů sdružení peredvižniků [[Ivan Nikolajevič Kramskoj|I. N. Kramskoj]] na autoportrétu z roku 1867]]
'''Peredvižnici''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Передви́жники''}}) je název pro členy Sdružení putovních výstav ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Товарищество передвижных художественных выставок''}}), ruské umělecké společnosti, která byla založena roku 1870 z podnětu malířů [[Grigorij Grigorijevič Mjasojedov|G. G. Mjasojedova]], [[Ivan Nikolajevič Kramskoj|I. N. Kramského]], [[Vasilij Grigorjevič Perov|V. G. Perova]] a [[Nikolaj Nikolajevič Ge|N. N. Ge]] pro pořádání společných výstav. Zaměření proti klasicismu, který byl na Petrohradské akademii. Jako cíl si předsevzali popularizovat realistické a lidové umění.
Nejvíce rozvíjeli malbu podobizen a krajinomalbu. Jedná se o ruské [[realismus (výtvarné umění)|realistické]] malíře. U široké veřejnosti měli ohlas pro jejich dokonalost zachycení pocitů, nálad. Jejich realismus je popisný a srozumitelný pro všechny. Začátkem 20. století se jejich tvorba stala spíše konzervativní.
Řádek 12:
Ideovým záměrem hnutí byla prezentace ruského umění nejširší veřejnosti. Členové sdružení, ke kterému patřili nejvýznamnější ruští soudobí malíři, prosazovali ve své tvorbě ústup od oficiálního uměleckého směru a zaměřovali se na zachycení života sociálně a společensky nejníže postavených lidí. Jejich záměrem bylo svými díly představit život nejprostšího ruského člověka s jeho radostmi i starostmi. Jejich díla se vyznačovala výrazně národním cítěním.
 
Díla peredvižniků tematicky reprezentují celou škálu témat: od žánrového malířství, přes krajinomalbu, portrétní díla až k pracím vážícím se k významným historickým událostem. Dominující však bylo téma národa, života prostého lidu, jeho zvyků a obyčejů. Významnou skupinu v rámci sdružení tvořili umělci, jejichž hlavní zájem směřoval k zachycení venkovského života rolníků. Svou pozornost obrátili nejen na zachycení každodenního strastiplného života ruských nevolníků, ale zároveň dali divákovi nahlédnout do prosté ruské duše poukázáním na její čistotu a šlechetnost.
 
[[Soubor:Ilia_Efimovich_Repin_(1844-1930)_-_Volga_Boatmen_(1870-1873).jpg|left|thumb|260px|[[Ilja Repin]], ''[[Burlaci na Volze]]'', 1870 - 1873, olej na plátně, [[Státní ruské muzeum]], [[Petrohrad]]]]
Řádek 20:
''[[Křížové procesí v Kurské gubernii]]'', ''[[Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581]]'', ''[[Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi]]'', ''[[Burlaci na Volze]]'' a jiné.
 
Naplňujíce ideový záměr "přinést umění k lidem", uspořádalo sdružení v letech [[1871]] až [[1923]] téměř padesát výstav obrazů nejen v [[Moskva|Moskvě]] a [[Petrohrad|Petrohradě]]ě ale i na tzv. periferii země: v [[Kyjev|Kyjevě]]ě, [[Charkov|Charkově]]ě, [[Kazaň|Kazani]], [[Riga|Rize]] či v [[Oděsa|Oděse]]. Rok [[1923]], kdy se uskutečnila poslední výstava, je považován za rok, ve kterém sdružení zaniklo. Ideový a umělecký odkaz peredvižniků převzalo nově vzniklé sdružení s názvem [[Asociace umělců revolučního Ruska]].
 
== Význam sdružení ==
Řádek 65:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://tphv.ru/ Товарищество Передвижных Художественных Выставок. Русская живопись]
* [http://www.hudojnik-peredvijnik.ru/ Художники-передвижники]