Patriotismus: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Statue X DSC08329.JPG|thumb|Obrana vlasti je u patriotismu samozřejmostí: Socha na nádvoří [[École polytechnique]] v [[Paříž]]i oslavující zapojení studentů k obraně [[Francie]] proti invazi koalice v roce [[1814]]]]
'''Patriotismus''' je společensko-politický postoj vycházející z [[Emoce|emotivního]] kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k 'otčině' ([[latina|latinsky]] ''patria'' ← [[řečtina|řecky]] ''patrida, πατρίδα''). 'Otčinou' (či 'domovinou') může být oblast nebo město, obvykle se jí však míní [[národní stát]] nebo [[vlast]], patriotismus pak lze ztotožňovat s českým výrazem '''vlastenectví'''.
 
Termín patriotismus je často definován jako oddanost domovské zemi, která má své specifické projevy dle jednotlivých zemí.<ref name="stanford">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Primoratz | jméno = Igor | titul = Patriotism | url = http://plato.stanford.edu/entries/patriotism/ | datum vydání = 2009-06-01 | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Stanford Encyclopedia of Philosophy | jazyk = anglicky}}</ref>
 
== Charakteristika ==
Profesor filosofie na americké [[Northeastern University (Boston)|Northeastern University]] [[Stephen Nathanson]] stanovil čtyři základní charakteristiky patriotismu:
# zvláštní náklonnost k vlastní zemi,
# pocit osobní identifikace se zemí,
# zvláštní zájem o blaho země a
# ochota obětovat se pro dobro země.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nathanson | jméno = Stephen | titul = Patriotism, Morality, and Peace | vydavatel = Rowman & Littlefield | rok = 1993 | počet stran = 220 | kapitola = | strany = 34-35 | isbn = 978-0847678006 | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
Pojem patriotismus je často zaměňován s termínem [[nacionalismus]], avšak již v 19. století [[Lord Acton]] poukázal na nutnost tyto dva pojmy odlišovat. Nacionalitu chápal jako fyzické či psychické spojení s určitým [[Etnikum|etnikem]] a patriotismus jako morální povinnost k dané politické společnosti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Acton | jméno = Lord | titul = Essays on Freedom and Power | vydavatel = Peter Smith | rok = 1972 | počet stran = | kapitola = “Nationality” | strany = 141-170 | url = http://www.scribd.com/doc/99049656/Essays-on-Freedom-and-Power-Acton | místo = Gloucester | jazyk = Anglicky}}</ref> Britská historička a profesorka politologie na [[London School of Economics]] [[Elie Kedourie]] naopak později popsala nacionalismus jako ucelenou politickou doktrínu, skrze kterou mohou jedinci či skupiny dojít ke svobodě a naplnění v rámci určitého národa, a patriotismus jako sentimentální náklonnost pro domovskou zemi.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kedourie | jméno = Elie | titul = Nationalism | vydavatel = Hutchinson | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 73-74 | url = | místo = Londýn | jazyk = Anglicky}}</ref> Spisovatel [[George Orwell]] tyto termíny dělil dle míry agrese projevu. Nacionalismus považoval za agresivní, protože nacionalistům jde o moc a prestiž pro svůj národ, zatímco patriotismus chápal defensivně, jako oddanost místu a způsobu života, který jedinec sice považuje za nejlepší, ale nevnucuje ho okolí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Orwell | jméno = George | titul = Collected Essays, Journalism and Letters vol. 3 | vydavatel = Secker & Warburg | rok = 1968 | počet stran = | kapitola = “Notes on Nationalism,” | strany = 361–380 | url = | místo = Londýn | jazyk = Anglicky}}</ref><ref name="stanford"/>
 
Patrioté věří, že patriotismus je přirozené vyjádření vděčnosti své zemi, za zákony, způsob života či kulturu. Považují ho za nedílnou součást lidské identity. Radikálnější zastánci dokonce tvrdí, že jde o morální povinnost každého člověka. Filozofové však morálku chápou jako univerzální a nestrannou, tedy vylučující lokální vymanění se, ti poté označují patriotismus za skupinový egoismus. Také může vést k negativním jevům, víra v nadřazenost některého státu může vést k většímu [[Militarismus|militarismu]] a nenávisti k jiným zemím. I proto je patriotismus často kritizován, známým odpůrcem byl i ruský spisovatel [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který ho považoval za nemorální a hloupý.<ref name="stanford"/>
Následující typy patriotismu definoval profesor [[Igor Primoratz]] BA, PhD.<ref name="stanford"/>
 
* '''Extrémní patriotismus''' - Toto pojetí zastává názor, že zájmy země mají stát nad morálními zábranami či otázkou spravedlnosti. Zájmy státu jsou mírou všeho. Takové myšlenky jsou například obsaženy v učení [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]]. Je však třeba dodat, že Machiavelliho učení stojí nad morálkou a spravedlností, ale pouze pokud je zájem pro dobro celé společnosti.
 
* '''Silný patriotismus''' - Tento typ staví na myšlenkách [[Komunitarismus|komunitarismu]], kdy konsensus komunity vytváří morální hodnoty, a tím popírá univerzální morálku. Silný patriotismus není nekritickým, automaticky nepřijímá všechny vlády, ale pouze takové, které jsou prospěšné zájmům země. Obecně ho formuloval [[Alasdair MacIntyre]].
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
 
* {{Otto|heslo=Patriot}}
113 777

editací