Paleobotanika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m náhrada chybné zkratky a pod. za správnou apod. |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
== Historie ==
Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými [[minerál]]y ([[vápenec]], [[pyrit]] apod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými [[oxidační činidlo|oxidačními činidly]] ( H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>, [[Schultzeho reagens]], t. j. roztok KClO<sub>3</sub> v koncentrované HNO<sub>3</sub>, [[javelský louh]] a j.) lze [[macerace|macerovat]] a učinit je víceméně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z [[hornina|hornin]] se neděje zpravidla mechanicky nebo spíše chemicky (pomocí [[Fluorovodík|HF]], případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako [[tmel]]u [[ester]]ů [[Celulóza|celulózy]]; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v [[Cambridge|Cambridgi]], pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve [[Stockholm]]u). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně činěny nové objevy: [[fotografie]] otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené světlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést.
Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[Morfologie (biologie)|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (např. stavba těla tzv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[paleozoit]]u nebo anatomická textura [[kutikula|kutikul]] u četných mesozoických [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). V období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[Lodyha|lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (například ''[[Rhynia]]'', ''[[Hornea]]'', ''[[Pseudosporochnus]]''), nebo opatřených [[trichom]]y (například ''[[Asteroxylon]]''), a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. V období [[permokarbon]]ském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované (''[[Noeggerathia]]'' v Evropě během permokarbonu a ''Tingia'' během permokarbonu ve [[východní Asie|východní Asii]]), prozkoumány [[samec|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[pteridosperm]]ů (''[[Goldenbergia]]'', ''[[Whitelessia]]'', ''[[Aulacotheca]]'', ''[[Dolerotheca]]''), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (na př. ''[[Umcomasia]]'', ''[[Spermatocodon]]'', ''[[Pilophorosperma]]'', náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným ''[[Dicroidium]]'' a ''[[Thinnfeldia]]''), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[krytosemenné rostliny|krytosemenným]].
Řádek 14:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{cs}} [http://botany.cz/cs/rubrika/zapisnik/paleobotanika/ Botany.cz - sekce paleobotanických článků]
* {{en}} [http://www.palaeobotany.org/ International Organisation of Palaeobotany]
| |||