Ovocnářství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Přírodní faktory: fix odkazu |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Apple orchard Moscow State University 02.JPG|thumb|Jablečný sad]]
[[Soubor:MIN Rungis pommes.jpg|thumb|Ovoce připravené k transportu a prodeji]]
'''Ovocnářství''' je obor [[zahradnictví]] zabývající se studiem a pěstováním rostlin, jejichž plody se nazývají [[ovoce]]. Ovoce bývá použito nejčastěji jako [[potravina]], ale může být použito také jako [[dekorace]], někdy i jako přírodní [[léčivo]]. Člověk zabývající se ovocnářstvím se nazývá '''ovocnář'''.
'''[[Pomologie]]''' je specializovaným odvětvím botaniky, které se zabývá popisem a podrobnějším studiem odrůd ovoce.
Pěstování kvalitního ovoce vyžaduje zvláštní dovednosti rozdílné od pěstování jiných zahradnických plodin a pochopení jednotlivých rostlin. Mnoho ze zemědělských plodin, například kukuřice, pšenice, oves je oseto, chemicky ošetřováno a plodiny jsou sklizeny, pomocí strojů. Ovocné stromy , vinná réva a bobuloviny musí být vysázeny v určité lokalitě, vzdálenosti od sebe a rostliny se prořezávají a udržují individuálně s ohledem na každou jednotlivou rostlinu.
Dalším důležitým faktorem, který přispěl k specializaci ovocnářství byl rostoucí počet specializovaných firem a vývoj speciálních ovocnářských středisek. Dříve bylo ovoce prokováno a spotřebováno v jednom regionu. A to především proto, že dopravní prostředky neumožňovaly transport ovoce na dlouhé vzdálenosti, pokud vůbec. Moderní metody dopravy a chladírny však umožňují pěstitelům dodávat ovoce na dlouhé vzdálenosti a držet jej na trhu po dobu několika týdnů pomocí umělých podmínek.
Každé desetiletí stoupají nároky spotřebitelské veřejnosti na ovocnářské produkty. Konkurence je stále velmi horlivá ve snaze produkovat co nejlépe a co nejlevněji. Prodejci nakupují zahraniční výrobky za velmi nízké ceny. Hmyz a nemoci se šíří z dříve místních nákaz do pandemií napadajících široké oblasti po celém, kde jsou pěstovány druhy ovoce, které patogen poškozuje. To znamená, že ovocnář musí dbát také na prevenci ochrany ovocných plodin proti hmyzu a houbovitým onemocněním. Ve skutečnosti dnešní ovocnář musí vyvíjet inteligentní úsilí v každém směru.<ref name="fc">{{Citace elektronické monografie
Řádek 25:
=== Přírodní faktory ===
Ovocný strom nebo keř je rostoucí, živá věc, tvárný, živý organismus, který je ovlivňován svým okolím. Prořezávání , pěstování , stříkání , nebo jiné úpravy ovocných rostlin mění a ovlivňují prostředí ovocné dřeviny. Z tohoto důvodu pěstitel musí velmi pečlivě zvážit všechny části životního prostředí ve kterém rostlina žije zda změna buď upřednostňuje, nebo omezuje vývoj rostliny nebo vliv prostředí a jak.<ref name="fc" />
Ze všech přírodních faktorů, které mají vliv na růst ovocných rostlin je teplota je nejdůležitější. Teplota ve velké míře určuje oblasti, ve které daný druh ovocných rostlin může být úspěšně pěstován. Mimo rozdíly mezi druhy, jsou rozdíly mezi odrůdami uvnitř druhu. Některé odrůdy například dosahují lepších výnosů a kvality plodů v jiných podmínkách než další. Například , některé odrůdy [[jabloň|jablek]] mají nejlepší výsledky směrem v severní části Spojených států a jiné [[odrůda|odrůdy]], které potřebují o něco teplejší teploty dosahují vynikající kvality v jižní polovině země. Všude tam, kde zimní teploty klesnou příliš nízko nebo letní teploty vzrostou příliš vysoko pro optimální rozvoj dané odrůdy tato odrůda ovoce už nebývá úspěšně pěstována.<ref name="fc" />
Řádek 40:
=== Tržní faktory ===
Umístění ve vztahu k obyvatelstvu- místa pro ovocnou plantáž vznikají v blízkosti středisek osídlení. Velké centrum populace představuje spotřebitele a proto zajišťuje odbytiště pro velké množství ovoce. Pěstitelé, kteří jsou schopni dodat své ovoce ve výborném stavu k přímému prodeji si získávají dobře místa na trhu. Je však nutné, aby ovoce bylo možné uvádět na trh se ziskem, udržet rozumně nízké náklady na výrobu, dopravu, atd. Mnoho práce představuje chystání, balení a přípravu ovoce pro trh. Dříve, když bylo ovoce uváděno na místní trh, velké ovocné plantáže prakticky nepřicházely v úvahu. V posledních letech však u některých plodin, může být použito [[Námezdní práce|námezdních dělníků]] pro manipulaci s plodiny na zrání. Například sběrači a baliči ve velkých skupinách procházejí jako nomádi země od jihu k severu, při zrání jahod nebo broskví. Jak jsou jahody na jihu sklizeny, titíž lidé se stěhují na sever přes [[Arkansas]] a [[Missouri (stát)|Missouri]] a táboří v různých okresů až do sběru pozdních jahod na severu. Broskve jsou sklízeny a zpracovány podobným způsobem a často stejnými lidmi. Pěstitelé, kteří pěstují ovoce na linii kde probíhá taková migrace sběračů a baličů ovoce mohou snadno zvládnout svou úrodu, přestože plodiny pěstují ve značné vzdálenosti od centra populace.<ref name="fc" />
Přepravní prostředky - dříve bylo ovoce pěstováno v těsné blízkosti okresu v němž bylo spotřebováno. Dokonce i ovoce méně podléhající rychlé zkáze, jako jsou jablka, byly zřídka dodávány na značnou vzdálenost. Mohl vzniknout přebytek ovoce v jedné části země a nedostatek v jiné části, ale nedostatek vhodných dopravních zařízení zabránil správnému rozdělení a přebytek jedné části země nebyl k dispozici druhému okresu. V posledních desetiletích 19. století se zlepšily metody balení, chlazení, přepravy což způsobilo, že je možné distribuovat ovoce na velké plochy. Je proto možné pěstovat ovoce výhodně na velkých vzdálenostech od trhu za předpokladu, že přepravní zařízení jsou vhodné, a pěstitelská oblast ideální pro výběr místa, kde půda a klimatické podmínky upřednostňují pěstování daného druhu nebo odrůdy ovoce. V důsledku toho se ovocnářské střediska vyvíjí téměř bez ohledu na jejich vzdálenost od velkých trhů. Například některé oblasti v západní části Spojených států jsou známy pro své ovoce, které je dodáváno na východní trhy. Rané jahody produkované v zemích Perského zálivu jsou dodávány do severních oblastí, a citrusové plody v [[Kalifornie|Kalifornii]] jsou zasílány na východní trhy. [[Citrus]]y z [[Florida|Floridy]] jsou na začátku 20. století zasílány prakticky do všech částí Spojených států a Kanady. I když je možné přepravovat odolné druhy ovoce na dlouhé vzdálenosti, a ovoce podléhající zkáze na vzdálenosti, které pěstitel před 20 lety nemohl pomyslet může být stejně adekvátní uvažovat nad dopravními prostředky při výběru ovocné plantáže. Doprava do mimořádně vzdálených oblastí je nákladná. Pěstitel by měl být v blízkosti přepravního uzlu, protože je velmi důležité, aby se zabránilo dlouhé dopravě ovoce po špatných silnicích. Každý kilometr ujetý po špatné polní cestě, a to zejména s ovocem podléhajícím rychlé zkáze, výrazně přispívá k poškození plodu. Pěstitelé broskví si uvědomují, že poškodí broskve více dvě mil po rozbité okresce než stovky kilometrů po železnici. To je jeden z důvodů, že zájem ovoce roste v oblastech kolem určitých center nebo přepravních bodů.<ref name="fc" />
Řádek 80:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|ph115631|věc=ano}}
* [http://old.zf.mendelu.cz/veda-vyzkum/konference/modernizace/sb11.pdf Historie a tradice ovocnářství v českých zemích – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně] (formát [[Portable Document Format|PDF]])
| |||