Ontologie: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  před 5 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
(Verze 12226241 uživatele 79.98.157.154 (diskuse) zrušena Exper.)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
 
== Ontologie jako součást metafyziky ==
Ontologie představuje v klasické filozofické systematice, která má svůj počátek u [[Christian Wolff|Christiana Wolffa]], součást [[metafyzika|metafyziky]], a zahrnuje všeobecnou metafyziku (''metaphysica generalis'') v protikladu ke speciální metafyzice (''metaphysica specialis''), která se zabývá určitými oblastmi bytí, například [[Bůh|Bohem]] ([[přirozená teologie]]), [[duše|duší]] ([[přirozená psychologie]]) a [[svět]]em ([[kosmologie]]).
 
V tradiční ontologii nalezneme zvláště otázku, jaký je vztah esence a bytí ([[ontologická diference]]). Ve [[Scholastika|scholastice]] byl diskutován nejčastěji problém [[transcendentálie|transcendentálií]], tedy prvků, které nutně náležejí k jsoucnu.
 
== Heideggerova fundamentální ontologie ==
Zcela nový pohled na ontologii nabízí ve svém díle ''[[Bytí a čas]]'' [[Martin Heidegger]]. Vůči svým předchůdcům od [[René Descartes|Descarta]] a [[Immanuel Kant|Kanta]] až po svého učitele [[Husserl]]a, kteří se zabývali hlavně otázkami poznání ([[epistemologie]]), Heidegger opět zdůraznil základní význam ontologie pro filosofii vůbec. Vytvořil zde fundamentální ontologii jako základ filosofického zkoumání a ukázal nový přístup k otázce po bytí.
 
Západní metafyzika podle Heideggera zapomněla na otázky po bytí a věnovala se místo toho zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí bytí mlčky předpokládat. Přitom označení "být, jest" může znamenat velmi odlišné věci. Bytí nelze pokládat za nějaký [[atribut]], protože pouze to, co jest, může mít i nějaké atributy. Heidegger rozlišil bytí neživých věcí jako prostý výskyt (výskytové jsoucno, které se nás nijak netýká) nebo jako vhodnost k něčemu (příruční jsoucno), a na druhé straně bytí člověka, jemuž o toto bytí podstatně jde, jemuž na něm zásadně záleží a který se o ně tedy stará. Pro tento druh bytí zavedl označení [[Pobyt (Dasein)|pobyt]] (''Dasein'').
 
== Ontologie živého ==
V pozdějších přednáškách se Heidegger zabýval i bytím živých tvorů, kteří - na rozdíl od neživých předmětů - mají nějaký, i když poměrně chudý svět (jsou ''Weltarm''). Lze také předpokládat, že i jim o život jde, že jim na něm nějak záleží.
 
Živá jsoucna kromě toho otázku bytí "řeší" zásadně jinak. Zatímco neživé věci prostě trvají a jen odolávají nepříznivým vlivům svého prostředí, živé organismy řeší otázku bytí tak, že se reprodukují. Potom sice na jedné straně na svém prostředí bytostně závisejí, protože potřebují energii, vodu, světlo, na druhé straně se tím však mohou periodicky obnovovat, rozmnožovat a zaplňovat k životu vhodná místa a dokonce dále vyvíjet. Bytí všech živých organismů včetně člověka je tak charakterizováno úplně jinou "strategií" bytí, kterou člověk dovádí ještě dál tím, že si svůj svět tvoří a že mu v řeči rozumí.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}}
* [http://www.newadvent.org/cathen/11258a.htm Heslo ''Ontology'' v ''Catholic Encyclopedia'']
113 777

editací