Ontogeneze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
Ontogeneze je proces, kterým prochází jedinec od splynutí [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]] až po dospělost. U jednotlivých druhů živých organizmů je tento proces velmi rozdílný.
== Ontogeneze živočichů ==
<!--Pozor! Na nadpis dělení odkazuje několik článků. Prosím neodstraňujte tento nadpis bez opravy všech redirectů.-->
=== Dělení ===
Rozlišujeme '''vývoj''' ('''vývin''') '''přímý''' a '''nepřímý'''. Přímý vývin je typ ontogeneze, při němž se rodí [[mládě|mladý jedinec]] [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] i [[Anatomie|anatomicky]] již velmi podobný [[Dospělec|dospělci]]. Při vývinu nepřímém probíhá ontogeneze přes stadium [[Larva|larvy]], která se více nebo méně liší od dospělce.
(Vývoj je tělesná proměna jednoho určitého druhu v rámci času. Zvykání na měnící se podmínky.)
U nepřímého vývoje se rozlišuje ještě [[Proměna (biologie)|proměna]] dokonalá a nedokonalá, podle toho, zda se larva mění v dospělce přes stadium [[kukla|kukly]].
=== Embryonální vývoj ===
{{podrobně|Embryonální vývoj|Embryonální vývoj člověka}}
[[Soubor:Fertilisation2.png|thumbnail|right|'''A''' – sekundární [[oocyt]] (II. řádu)<br />1. corona radiata; 2.[[zona pellucida]]; 3. [[polární tělísko]];
[[Soubor:Blastulation.png|thumb|250px|Blastulace. '''1''' - [[morula]], '''2''' - [[blastula]].]]
Řádek 22:
Vývoj jedince u [[Živočichové|živočichů]] začíná [[oplodnění]]m [[vajíčko|vajíčka]], přičemž splývá zralá [[samec|samčí]] pohlavní buňka ([[spermie]]) se zralou [[samice|samičí]] pohlavní buňkou (vajíčkem - ''oocytem''). Za normálních okolností se v každé [[buňka|buňce]] těla (samozřejmě kromě pohlavních buněk), nacházejí [[Chromozom|chromozomy]] v párech. K [[buněčné dělení|dělení]] takovýchto buněk dochází způsobem nazývaným [[mitóza]]. Pohlavní buňky obsahují jeden chromozóm z každého páru ([[haploidní sada]]) a vznikají způsobem dělení nazývaným [[meióza]]. Splynutím pohlavních buněk (a jejich [[Buněčné jádro|jader]]) je v oplodněném vajíčku obnovená výbava jádra s dvojicemi chromozomů ([[diploidní sada]]).
Oplodněné vajíčko se rychle dělí mitózami. Mezi dceřinými buňkami na povrchu vajíčka zůstávají charakteristické rýhy. Dělení oplodněného vajíčka se proto jinak také nazývá rýhování. Vývoj rýhujícího se vajíčka je možné popsat na příkladě [[Obojživelníci|obojživelníků]]. Po několika rýhovacích dělení vzniká shluk buněk, [[morula]]. Dalším dělením se morula mění na jednovrstvý dutý kulovitý útvar, [[blastula|blastulu]]. Jednovrstvová blastula se dále procesem zvaným [[gastrulace]] mění na dvojvrstvý zárodek, [[gastrula|gastrulu]]. Vrstvami gastruly jsou vnější zárodeční list - [[ektoderm]] a vnitřní zárodeční list - [[entoderm]]. Nejjednodušší gastrulace probíhá vchlípením části buněk blastuly, [[invaginace|invaginací]]. Vznikne dvouvrstvový útvar s malým otvorem jako pozůstatkem vchlípení. Tento otvor se nazývá [[blastoporus]]. Vzniklá dutina gastruly se nazývá [[prvostřevo]] - archenteron.
Po gastrulaci, kterou vznikly [[ektoderm]] a [[entoderm]], se vyvíjí třetí [[zárodečný list]] - [[mezoderm]]. Nejjednodušší způsob jeho vzniku pozorujeme u obojživelníků. Buňky, které byly původně součástí povrchové vrstvy gastruly se nahromadí v oblasti blastoporu. Odtud se vsouvají mezi ektoderm a entoderm do oblasti budoucí zádové části zárodku. V střední čáře tohoto vysouvajícího se útvaru vzniká materiál budoucí [[struna hřbetní|struny hřbetní]] (chorda dorsalis). Buňky po jejích stranách tvoří vlastní mezoderm. Celý útvar se někdy nazývá chordomezodermální materiál. Struna hřbetní je u obojživelníků trvalým [[orgán]]em. U [[Obratlovci|obratlovců]] se sice vyvíjí, ale jako celek se udrží jen dočasně po dobu [[embryo]]nálního vývoje.
Řádek 38:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* Hezky názorné obrázky v podkapitole ''2.Vznik tkání'': [http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm Histologie]
| |||