Ocel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Výroba oceli: linky a jiné drobnosti
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 2:
{{Slitiny železa a uhlíku}}
[[Soubor:The viaduct La Polvorilla, Salta Argentina.jpg|thumb|Ocelový most]]
'''Ocel''' je [[slitina]] [[železo|železa]], [[uhlík]]u a dalších [[legování|legujících]] prvků, která obsahuje méně než 2,14  % uhlíku. Při obsazích uhlíku vyšších než 2,14  % se hovoří o [[litina|litinách]]. Může se vyskytovat ve více fázích ([[austenit]], [[ferit α]], [[perlit (eutektoid)|perlit]], [[ledeburit]], [[cementit]]), které popisuje fázový [[binární diagram železo-uhlík]] a v několika strukturách ([[martenzit]], [[bainit]], [[sorbit (ocel)|sorbit]], [[troostit]], žmirin), které popisují tzv. diagramy [[diagram izotermického rozpadu austenitu|IRA]] nebo [[diagram anizotermického rozpadu austenitu|ARA]].
V technické praxi se výraz „železo“ ponechává pro označení [[chemický prvek|chemického prvku]], popř. chemicky čistého železa jako takového. Technické slitiny se označují vždy jako „ocel“ resp. „litina“.
Řádek 71:
* '''Ocel k zušlechťování''' – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po [[kalení]] [[popouštění|popouštějí]] na vyšší teploty, aby se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052, …). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8. Např.: 12040.6. Zušlechtěné oceli jsou pevnější, ale lze je ještě obrábět - soustružit, frézovat, apod oproti kaleným ocelím, které lze už jen brousit. Zušlechtěná ocel je částečně houževnatá. Zušlechťování se skládá z běžného kalení a popuštění oceli na vyšší teplotu. Při zušlechťování nám nejde primárně o tvrdost oceli, ale o zlepšení mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu a struktury oceli. Tím může být pak výrobek lehčí (např. ojnice a spojnice u parní lokomotivy atd).Pro základní orientaci možno uvést, že u obyčejných uhlíkových ocelí se po zušlechtění jejich pevnost v tahu zvýší asi o čtvrtinu.
* '''[[Korozivzdorná ocel|Korozivzdorné]], žáruvzdorné a žárupevné oceli''' – Jsou vysocelegované oceli, legované především chromem a niklem. Obsah chromu nad 8% rozpuštěného v oceli vytváří na vzduchu pasivní vrstvu [[Cr02|oxidu chromitého]], která brání další [[koroze|korozi]]. Nikl zvyšuje odolnost v agresivních prostředích (například kyselinách). Korozivzdorné oceli se dělí do čtyř hlavních skupin - martenzitické, feritické, austenitické a feriticko-austenitické. Nejběžnější – austenitické – jsou nemagnetické a používají se i pro výrobu nádobí, tzv. ocel '''18–10'''.
* '''Nástrojové oceli''' – jsou uhlíkové, středně legované a vysocelegované ocele nebo oceli rychlořezné (jsou samokalitelné) typicky s vyšším až vysokým obsahem uhlíku a používají se na výrobu různých nástrojů a forem. Označují se předčíslím 19. (např. ČSN 19855 - Nástroje na těžko obrobitelné materiály a pro nejvyšší výkony, zejména nože na kovy, vrtáky, zápichové nože,frézy, nástroje na ozubení apod.) Ocel uhlíková a ocel rychlořezná dosáhne při kalení stejné tvrdosti, ale ocel uhlíková drží tvrdost ostří (břitu) cca do 240 °C, vyšší teplotou začíná měknout. Ocel rychlořezná drží tvrdost ostří i při vyšší teplotě než 500 °C a obsahuje vysoký podíl karbidů [[wolfram]]u a [[molybden]]u. Ve srovnání s ocelemi uhlíkovýmí a středně legovanými umožňuje mnohem rychlejší obrábění a proto vznikl i název rychlořezná. Tato ocel se začala vyrábět už před 1. světovou válkou.
* Jako '''[[damascénská ocel]]''' je označována ocel na výrobu šavlí, mečů, apod. Je známa svou vysokou pružností a pevností. Tento materiál však není jedním druhem oceli, ale sestává z různých druhů oceli, které jsou svařeny v ohni kováním (spojování materiálu za tepla).
 
Řádek 79:
V poslední době se každým rokem zrecykluje asi 75 % z celkové roční produkce oceli. U některých druhů ocelových produktů je tento poměr ještě vyšší. Například v letech 2004 a 2005 bylo zrecyklováno 97,5 % tyčí a plátů z [[konstrukční ocel]]i. Výztužných ocelových tyčí bylo zrecyklováno asi 65 % z jejich celkové roční produkce. Konstrukční ocel tak typicky obsahuje asi 95 % recyklovaného materiálu. Oproti tomu lehčí typ oceli, jako je ocel válcovaná, obsahuje „pouze“ 30 % recyklovaného materiálu.
 
Ocelové tyče se vyrábí ve standardizovaných velikostech a tak při jejich výrobě vznikne jen velmi málo [[odpad]]u (tento odpad je samozřejmě recyklovatelný). Na průměrně velký dvoupodlažní [[dům]] se spotřebuje množství oceli přirovnatelné k 6 zrecyklovaným autům. Na stejný [[dům]] s dřevěnou konstrukcí by padlo asi 40 - 50 [[strom]]ů.
 
Celosvětová poptávka po oceli neustále roste. Přestože zatím bylo oceli vyprodukováno obrovské množství, většina je stále v oběhu. Nejběžnější ocelové výrobky určené k recyklování jsou [[plechovka|plechovky]], [[automobil]]y, různá zařízení a ocel ze zbouraných budov. Můžeme odhadnout, že průměrné zařízení se skládá z 65 % z oceli. Auta obsahují až 66 % oceli.
Řádek 89:
Ocel se využívá zejména pro [[Nosná konstrukce|nosné konstrukce]] [[stavba|staveb]]. Relativně velká [[pevnost (fyzika)|pevnost]] při nízké hmotnosti předurčuje použití oceli pro velmi namáhané a velkorozponové konstrukce, ať již průmyslových hal či architektonicky náročných staveb. Využívá se též při stavbě [[most]]ů, lávek či různých typů schodišť. Pro své estetické vlastnosti je také vyhledávána u řady umělců.
 
Ocelové prvky se často používají jako spoje nebo výztužné elementy [[beton]]ových, [[dřevo|dřevěných]] či [[sklo|skleněných]] konstrukcí a jejich částí.
 
Ocelové konstrukce se uplatňují především u komplikovanějších a tvarově složitějších staveb. Při ocelové nosné konstrukci budovy však musí projektant vyřešit její ochranu při požáru; ohřeje-li se nízkolegovaná ocel na 500 °C, klesne její mez kluzu (i mez pevnosti) zhruba na polovinu. Mnoho moderních a architektonicky náročných staveb je projektováno za použití ocelových konstrukcí. Ocel se také plně využívá pro stavby jako jsou mosty a případně konstrukce pro průmysl, energetiku, věže apod.
Řádek 102:
* {{Citace monografie
| příjmení = Jech
| jméno = Jaroslav
| rok = 1981
| titul = Kurz technologov tepelného spracovania
| vydavatel = ČSVTS
| místo = Bratislava
}}
* {{Citace monografie
| rok = 1969
| titul = Tepelné zpracování oceli
| vydavatel = SNTL
}}
* {{Citace monografie
Řádek 127:
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vojtěch
| jméno = Dalibor
| rok = 2006
| titul = Kovové materiály
Řádek 141:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Steel}}
* {{Wikislovník|heslo=ocel}}