Neverbální komunikace: Porovnání verzí

'''Neverbální komunikace''' je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána [[člověk]]em k jiné osobě nebo lidem.

Neverbální projevy se obvykle dělí do skupin (podle abecedy):

Prostřednictvím '''neverbální komunikace''' si s druhými lidmi předáváme [[informace]] o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera a o vlastních [[Emoce|emocích]], napětí a rozpoložení. Neverbální [[signál]]y vysíláme většinou podvědomě a přijímáme je také podvědomě. Mnozí z nás však pod tlakem konvenční morálky předstírají, že jsme jim [[Sympatie|sympatičtí]], že je něco zajímá, že všemu rozumí apod. Pak se snaží přizpůsobit i mimoslovní komunikaci předstíranému dojmu. Podívejme se například do novin na [[fotografie]] politiků: mnoho z nich používá naučeného [[Gesto|gesta]] otevřených dlaní, které mimoslovně vyjadřují „nemám zbraň, jdu do toho s čistými, přátelskými úmysly. Často je patrné, že je to naučené a záměrně použité gesto, které má vyslat pozitivní signály.

Pohled vypovídá o sebedůvěře a o vztahu k druhému. Mimika informuje o emocích, je relativně nejsnadněji čitelná a napodobitelná (úsměv, zachmuření se a pod.) Výraz hlasu - výška, barva, melodie, intenzita - vypovídá o psychickém napětí či uvolnění (monotónní hlas vyjadřuje napětí, melodický uvolnění; vysoký hlas napětí); velmi hlasitý slovní projev je signálem touhy ovládnout komunikaci. Gesta jsou průvodcem verbální komunikace. Rozlišujeme '''gesta''' tzv. symbolická, ilustrační, regulační a adaptační. Nadměrné používání gest signalizuje zvýšené emoce. Meziosobní vzdáleností komunikujeme vztah k člověku ve smyslu podřízenosti a nadřízenosti a ve smyslu sympatií a antipatií.