Mezinárodní červený kříž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Oblast Práva: není důvod pro velké P - není to smlouva
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 3:
{{Různé významy|redirect=Červený kříž|druhý=místní části města [[Jihlava|Jihlavy]]|stránka=Červený Kříž}}
{{Možná hledáte|[[Červený kříž (přírodní rezervace)]]}}
'''Mezinárodní červený kříž''' (plným názvem '''Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, '''zkracováno často na '''Červený kříž)''' je humanitární hnutí v podobě mezinárodní neziskové organizace. Je tvořen Mezinárodním výborem Červeného kříže (ICRC), národními společnostmi a Mezinárodní federací společností ČK a ČP. Zabývá se poskytováním humanitární pomoci a lékařské péče v oblastech, kde je toho potřeba (přírodní [[katastrofa|katastrofy]], [[válka|válečné konflikty]], boj s&nbsp;chudobou atd.). Jeho mottem je ''„inter arma caritas“'' (milosrdenství mezi zbraněmi) ''„per humanitatem ad pacem“'' (humanitou k míru). Červený kříž je větven do národních celků (národních společností); celkem působí v 190 státech světa (od 18. 11. 2015 Tuvalský červený kříž<ref>http://cervenykriz.eu/cz/482/TACK261115.pdf</ref>) s hlavním sídlem ve [[Švýcarsko|švýcarské]] [[Ženeva|Ženevě]]. Je těsně spjat s Ženevskými úmluvami o ochraně obětí válek z 12.8.1949 a podílí se na šíření a rozvoji mezinárodního humanitárního práva. Nejvyšším orgánem Červeného kříže je Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která zasedá jednou za čtyři roky, v poslední době zpravidla v Ženevě, a která je shromážděním zástupců vlád států, které jsou smluvními stranami Ženevských úmluv, zástupců jednotlivých národních společností, Mezinárodního výboru ČK a Mezinárodní federace ČK a ČP.
 
Červený kříž se snaží respektovat i některé&nbsp;[[náboženství|náboženské]] odlišnosti světa, a proto národní společnosti v muslimském světě užívají název a znak '''Červený půlměsíc. '''
[[Soubor:Logo MCK 2015-2.gif|alt= Znak Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce|thumb|Znak Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce (platný od 12.2015)]]
Symbolem červeného kříže se stala vlajka, která vychází z&nbsp;[[Švýcarská vlajka|vlajky Švýcarska]] s&nbsp;tím rozdílem, že má obrácenou barevnou kombinaci – bílé pozadí a&nbsp;na něm červený kříž. Pro muslimský svět má vlajka podobu červeného půlměsíce na bílém pozadí.
 
Znak Mezinárodního hnutí ČK&ČP tvoří symbol Červeného kříže spolu se znakem Červeného půlměsíce, od prosince 2015 doplněný kruhovým obloukem a textem "mezinárodní hnutí" v angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, arabštině, nebo čínštině<ref>http://cervenykriz.eu/cz/573.aspx</ref> .
 
== Oblast práva ==
Řádek 23:
===== Právní úprava ženevského práva =====
vychází ze čtyř Ženevských úmluv z roku 1949, dále také z dodatkových protokolů k úmluvám z roku 1977 a 2005 a obyčejových pravidel.
# '''[[První Ženevská úmluva]]''', tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli''', byla postupně v letech 1906 a 1929 rozšířena, doplněna a taktéž zahrnula do svého znění nemocné příslušníků ozbrojených sil v poli.
# '''[[Druhá Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři''', byla přijata roku 1899 na první mírové konferenci v Haagu.
# '''[[Třetí Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zacházení s válečnými zajatci''' doplnila smluvní řadu roku 1929 na konferenci v Ženevě.
# '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''' Během konání druhé světové války se úmluvy projevily jako nedostačující a nastala nutnost revize. Ta proběhla roku 1949 a úmluvy byly rozšířeny. Nově přibyla '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''', tzv. '''[[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluva o ochraně civilních osob za války]]'''.
Ženevské úmluvy se v současnosti řadí mezi nejakceptovanější smluvní instrumenty mezinárodního práva <ref name=":0" />. Jejich smluvními stranami jsou k 1. 3. 2016 196 států.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=ŽENEVSKÉ ÚMLUVY A DODATKOVÉ PROTOKOLY|url=http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm|vydavatel=www.cervenykriz.eu|datum přístupu=2016-05-19}}</ref>
 
Řádek 42:
| strany = 52
| isbn = 979-80-7367-681-0
}}</ref> U zrodu Československého červeného kříže stála [[Alice Masaryková]].{{Zdroj?}} Jeho nástupcem je [[Český červený kříž|Český červený kříž]], který se uvádí pod zkratkou '''ČČK'''. V&nbsp;současné době má dvě desítky tisíc členů a dobrovolníků a pobočky ("oblastní spolky") v téměř všech okresních městech.
 
== Červený krystal ==
[[Soubor:Flag of the Red Crystal.svg|thumb|Vlajka Červeného krystalu]]
[[Soubor:Red Star of David.svg|thumb|Vlajka ''Magen David Adom'' používaná na území Izraele]]
[[Izrael]]ská národní společnost Mezinárodního ČK se jmenuje ''[[Magen David Adom]]'' („Červený Davidův štít“ neboli červeně zbarvený symbol tzv. [[Davidova hvězda|Davidovy hvězdy]]). Aby mohla být izraelská zdravotnická záchranná služba do mezinárodní organizace přijata, byl ustanoven další, kompromisní ochranný symbol – červený čtverec postavený na vrchol (též označovaný jako [[krystal]]) na bílém pozadí (zakotvený je v Třetím dodatkovém protokolu k Ženevským úmluvám z [[8. prosinec|8. prosince]] [[2005]]) a znakem MDA dle tohoto protokolu je Davidova hvězda vložená do červeného krystalu. V Izraeli se však i nadále užívá samostatného symbolu Červené Davidovy hvězdy.<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.adl.org/main_Israel/israel_red_cross.htm| jazyk = angličtina| datum přístupu = 2012-04-30| titul = Israel's Magen David Adom and the International Red Cross: The Long Road to Acceptance| vydavatel = [[Anti-Defamation League|Antidefamační liga]]}}</ref>
 
== Zásady ==
Řádek 62:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.cck-cr.cz/cz.php?id=uvod Stránky Českého červeného kříže]
* [http://www.icrc.org/ Domovská stránka organizace - AJ verze]