Maltština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
|mluvčích=399 000
|klasifikace=
* [[Afroasijské jazyky]]
** [[Semitské jazyky]]
*** [[Západosemitské jazyky]]
Řádek 31:
Přestože maltština je silně ovlivněna [[Románské jazyky|románskými jazyky]], zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v [[Arabština|arabštině]] a [[Hebrejština|hebrejštině]] mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. ''L-Art L-Imqaddsa'', v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky ''Al-Ardh al-Muqaddasa''). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.
Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami ''-i'' nebo ''-jiet'' (''lingwa'' – ''lingwi'' "jazyk" – "jazyky", ''arti'' – ''artijiet'' „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku ''-ijet'' resp. ''-ijiet'' (jako arabsky ''-at'', hebrejsky pak ''-ot'') nebo ''-in'' (obdobně hebrejsky ''-im''). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. ''pluralis fractus'' (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (''ktieb'' – ''kotba'' "kniha" – "knihy", ''raġel'' – ''irġiel'' "muž" – "muži").
Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. ''iddeċidejna'' „rozhodli jsme“ z ''(i)ddeċieda'' jako sloveso románského původu + ''-ejna'' jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).
Řádek 39:
Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského.
Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. '''''arabského původu''''' (''raġel'' – „muž“, ''mara'' – „žena“, ''tifel'' – „dítě“, ''dar'' – „dům“, ''xemx'' – „slunce“, ''sajf'' – „léto“).
Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou '''''románského (italského) původu''''' (''skola'' – „škola“, ''gvern'' – „vláda“, ''repubblika'' – „republika“, ''re'' – „král“, ''pulizija'' – „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (''teatru'' a ne ''teatro'' pro „divadlo“ atd.).
Slova převzatá z '''''angličtiny''''' (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (''strajk'' = anglicky ''strike'' <nowiki>[</nowiki>strajk<nowiki>]</nowiki> = "stávka"), částečně převzata beze změny (''union'' = anglicky ''union'' = "svaz").
Řádek 191:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.akkademjatalmalti.com L-Akkademja tal-Malti]
| |||