Magnetická rezonance: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:3TMRI.jpg|thumb|Přístroj magnetické rezonance o síle pole 3 Tesla]]
[[
[[Soubor:MRI head side.jpg|thumb|Snímek z magnetické rezonance]]
[[Soubor:Mr_3t_abdomen.jpg|thumb|Snímek břicha (ledvin) pořízený 3 Tesla magnetickou rezonancí]]
[[Soubor:3T male mrcp.jpg|thumb|Zobrazení žlučových cest, výstup z tzv. MRCP vyšetření]]
'''Magnetická rezonance''' (též '''MR''', '''MRI''', z anglického „magnetic resonance imaging“) je [[zobrazovací technika]] používaná především ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. Pomocí MRI je možné získat řezy určité oblasti těla, ty dále zpracovávat a spojovat až třeba k výslednému 3D obrazu požadovaného orgánu. Magnetická rezonance využívá velké magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou frekvencí. Na rozdíl od [[Počítačová tomografie|CT]] vyšetření, které je s MR někdy alternativní, tedy nenese žádná
rizika způsobená zářením (nulová radiační zátěž). Nevýhodou vyšetření MR je určitá hlučnost zařízení. Podstatou barevného odlišení jednotlivých tkání je jejich rozdílné chování při stejném vnějším působení. Vyšetření se provádí buď s nebo bez použití kontrastní látky ([[gadolinium]] vpichem do žíly).
Jako synonymum bývá někdy používáno výrazu '''jaderná tomografie''', od něho je ale upouštěno, protože mylně vzbuzuje dojem souvislosti s jadernou energií.
Další rozvoj této metody vedl v poslední době k vývoji [[funkční magnetická rezonance|funkční magnetické rezonance]]
('''fMRI''') a '''DTI''' = '''DT-MRI'''.
Řádek 16:
== Fyzikální princip ==
[[Soubor:Beating Heart axial.gif|thumb|Tlukoucí lidské srdce zachycené pomocí MR]]
Fyzikální princip magnetické rezonance (MRI) představuje [[NMR spektroskopie|nukleární magnetická rezonance]] (NMR). Ta využívá skutečnosti, že
[[proton]]y stejně jako [[neutron]]y mají určitý vlastní moment tzv. [[spin]] díky němuž získává celé [[atomové jádro]]
určitý magnetický moment.
Pokud je takovéto rotující jádro umístěno v konstantním magnetickém poli <math>B_0</math> dochází k tomu, že se nasměruje podle
působení tohoto pole a osa jádra bude lehce rotovat kolem směru působícího pole <math>B_0</math>. Tento pohyb vzniká při každé
změně působícího magnetického pole, dokud se jádro v dané poloze neustálí. Pokud vnější pole přestane působit, vrací se jádro
do své původní klidové polohy. Pokud se přidá druhé kolmo působící (transverzální) pole <math>B_T</math> začne jádro opět
rotovat. Aby byla jádra udržena ve stálém pohybu, používá se vysokofrekvenční magnetické pole, které současně rotuje
v rovině XY. Dříve používaná pole o velikosti 0,2-0,5 Tesla nejsou dnes již obvyklá a nahrazují je přístroje s
Řádek 30:
Pro vyvolání rotačního pohybu kolem osy má každé jádro určitou rezonanční frekvenci, obvykle nazývanou jako [[vlastní frekvence]].
Ta závisí na působícím magnetickém poli a na vnitřní struktuře jádra. Vlastní frekvence pro vodík je při 1 Tesla 42,58 MHz,
protože ze všech prvků je vodík v lidském těle nejpočetněji zastoupen, používá se právě frekvencí podobných této. Volbou velikosti
prvního statického magnetického pole <math>B_0</math> a volby velikosti pro transverzální magnetické pole <math>B_T</math> se
dá velice přesně určit, která jádra budou v rezonanci. Rezonancí je magnetický moment <math>m</math> jádra překlopen o 90° do
roviny XY a osa pak rotuje podle transverzálního pole.
Pokud je transverzální pole odpojeno, rotuje jádro stále v rovině XY. Přiblížením cívky do blízkosti rotujícího magnetického
momentu se v ní indukuje napětí, které je následně měřeno. Zjednodušeně je velikost naměřeného napětí závislá na poloze a
typu tkáně.
Řádek 43:
Na základě naměřeného indukovaného napětí a dalších parametrů je signál pomocí složitých procesů a algoritmů převeden na škálu
šedé. Právě kvůli tomu, že výsledný signál závisí na mnoha parametrech, nedá se použít žádné stupnice, která by přesně určila
jednotlivé tkáně, proto se k interpretaci obrazů používá spíše rozhraní, na kterých se mění intensita signálu.
Řádek 53:
Výhodou MRI vůči ostatním zobrazovacím metodám v diagnostické radiologii je větší přesnost při zobrazení většiny orgánů, jež
je důsledkem rozdílné intenzity signálu u odlišných měkkých tkání. Navíc toto zobrazení probíhá bez možného škodlivého
[[ionizující záření|ionizujícího záření]]. Některé orgány jako nervy či mozková tkáň bylo možné neinvazivně zobrazovat až právě pomocí MRI.
Díky rozsahu nastavení vyšetření je možné dosáhnout rozlišení, které dalece přesahuje možnosti rentgenu či CT. Dalšího zlepšení
může být ještě dosaženo podáním kontrastní látky, která pomůže odhalit přítomnost zánětů nebo nádorových tkání.
Nový vývoj umožnil zkrátit časový interval získání jednoho snímku na několik milisekund. To umožnilo tzv. MRI-Fluoroskopii,
při které jsou pohybující se orgány zobrazovány v reálném čase, což nachází široké uplatnění v intervenční radiologii.
=== Nevýhody magnetické rezonance ===
Hlavní nevýhodou této metody jsou vysoké pořizovací i provozní náklady, stejně jako vyšší časové nároky oproti jiným vyšetřením.
Pro pacienty jsou hlavním nebezpečím vedlejší účinky při přítomnosti kovových materiálů v těle, které se mohou zahřát a
způsobovat nebezpečí. U nových materiálů by neměl být ale žádný problém. Větší nebezpečí hrozí u pacientů s kardiostimulátory
a jinými elektrickými přístroji, u kterých je ve většině případů nemožné vyšetření provést.
Řádek 71:
=== Kontraindikace ===
Pacient je před výkonem obeznámen s tím, že dané vyšetření probíhá v místnosti se silným magnetickým polem. Je-li před vyšetřením zjištěno, že jeho tělo již obsahuje nějaké kovové náhrady, implantáty, nebude smět dané vyšetření z bezpečnostních důvodů podstoupit!
* [[Kardiostimulátor
* Kovová tělesa z feromagnetického materiálu v nevhodných místech (oko, mozek), [[Stent|stenty]] (cévy), umělá [[chlopeň]]
* První trimestr [[těhotenství]]
* Ušní implantáty, [[Naslouchadlo|naslouchadla]]
* Velká [[tetování]] ve vyšetřované oblasti, [[piercing]]
Řádek 84:
Trvání jednoho MRI vyšetření se odvíjí od vyšetřované části těla, požadavků ošetřujícího lékaře a používaného přístroje.
Nejčastěji prováděná vyšetření probíhají v leže v tunelu a trvají zhruba 10-30 minut, někdy 45 minut nebo i více. Čím větší je požadované rozlišení, tím se doba prodlužuje. Tento faktor
musí být proto brán na zřetel vzhledem ke schopnostem pacienta vydržet danou dobu v klidu (starší lidé, zranění). U kojenců a dětí obecně je obvykle nutná sedace.
Při vyšetření se musí pacient zpravidla svléknout, rozsah dle doporučení lékaře, a dostane špunty do uší, a to z důvodu toho, že celé vyšetření v tunelu doprovází poměrně citelný hluk.
Řádek 121:
* {{Cite book |author=Simon, Merrill |author2=Mattson, James S |title=The pioneers of NMR and magnetic resonance in medicine: The story of MRI |publisher=Bar-Ilan University Press |location=Ramat Gan, Israel |date=1996 |isbn=0-9619243-1-4 }}
* {{Cite book |author=Haacke, E Mark |author2=Brown, Robert F |author3=Thompson, Michael |author4=Venkatesan, Ramesh |title=Magnetic resonance imaging: Physical principles and sequence design |publisher=J. Wiley & Sons |location=New York |date=1999 |isbn=0-471-35128-8 }}
* {{cite journal | author = Lee SC | author2 =
* {{Cite book |author=P Mansfield |author2= |author3= |author4= |title=NMR Imaging in Biomedicine: Supplement 2 Advances in Magnetic Resonance |publisher=Elsevier |location= |date=1982 |isbn=9780323154062 }}
* {{Cite book |author=Eiichi Fukushima |author2= |author3= |author4= |title=NMR in Biomedicine: The Physical Basis |publisher=Springer Science & Business Media |location= |date=1989 |isbn=9780883186091 }}
Řádek 137:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Magnetic resonance imaging}}
* [http://www.diagnosticke-centrum.cz/pruvodce-magneticka-rezonance Virtuální průvodce magnetickou rezonancí, nejčastěji kladené otázky]
| |||