Rychlý reaktor: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 3 lety
odkaz
(větší obrázek)
(odkaz)
== Palivo rychlých reaktorů ==
[[Soubor:Fuel_Pellet.jpg|náhled|Palivová tableta (peleta) oxidického paliva pro [[Tlakovodní reaktor|tlakovodní]] či [[varný reaktor]], která je na první pohled podobná těm, které se používají pro rychlé reaktory]]
V rychlých reaktorech se zpravidla využívá [[jaderné palivo]] ve formě palivových tabletek z oxidů. Rozdílem oproti palivům tepelných reaktorů je vyšší obohacení paliva, které často převyšuje 20 % a jedná se tedy o vysoce obohacené jaderné palivo (palivo tepelných reaktorů má obohacení většinou do 5&nbsp;%). U rychlých reaktorů se setkáváme nejčastěji s jaderným palivem ve formě proutků, tedy je zde podoba s klasickým jaderným palivem. Uspořádání těchto proutků se však liší – proutky paliva pro rychlé reaktory jsou uspořádány do šestiúhelníkové mříže a jsou těsněji u sebe, to vše pro lepší bilanci neutronů. Kolem této aktivní zóny ze štěpného materiálu je pak možné umístit tzv. množivou zónu, kde může vznikat nové palivo záchytem neutronu na izotopech  <sup>238</sup>[[Uran (prvek)|U]] a <sup>232</sup>[[Thorium|Th]]. U paliva rychlých reaktorů dochází k vyššímu vyhořívání (tzn. získáváme více energie ze stejného množství paliva) než u nejčastěji používaných lehkovodních reaktorů. Vyhoření lehkovodního paliva se v současné době pohybuje okolo 50 [[MWd/t]] oxidu, zatímco vyhoření paliva rychlých reaktorů může být až 200 MWd/t oxidu. Při provozu paliva rychlých reaktorů tak dochází k většímu namáhání samotného paliva, které je spojené např. s praskáním, napucháním a dokonce i se vznikem dutiny v centrální části palivové pelety.
 
== Výhody a nevýhody rychlého reaktoru ==
Anonymní uživatel