Maria Loreto (Starý Hrozňatov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ještě jedna kat., požadavek na obr.
Agas (diskuse | příspěvky)
Přidány čtyři fotografie
Řádek 8:
=== Úpadek ===
V roce [[1951]] se zde naposledy sloužila mše. Protože se loreta ocitla v pohraničním pásmu, začala rychle chátrat. Roku [[1952]] vyhořela věž zvonice a byla zbořena před Loretou stojící budova školy. Po několika letech bylo celé poutní místo zcela zničené. Veškeré zařízení bylo rozkradené, střechy proděravělé, zdivo se rozpadalo, ambity začaly zarůstat náletovými dřevinami. Zdi kostela byly zohavené sprostými nápisy a na soše [[madona|madony]] s [[Ježíš]]kem nad portálem se objevily dodnes viditelné stopy po ostré munici, jakoby si z ní vojáci udělali střelecký terč.
 
[[Soubor:Maria_loreto_portal_old.JPG]]
 
=== Obnova ===
Řádek 13 ⟶ 15:
 
V roce [[1992]] založil bývalý starousedlík vysídlený v roce [[1946]] [[Anton Hart]] ve [[Waldsassen]]u ''Spolek na podporu poutního místa Maria Loreto'' <ref>[http://www.maria-loreto.de Verein zur Erhaltung und Förderung der Wallfahrtskirche Maria Loreto e. V.]</ref> a stal se jeho předsedou. Spolek nabídl českým státním a obecním institucím a církvi, jako vlastníku objektu, finanční pomoc. Zprvu to bylo 30 000 [[německá marka|marek]]. Hart osobně přispěl částkou 100 000 korun. Anton Hart chtěl, aby se na výstavbě Lorety podíleli Češi i Němci, aby byla společným dílem a místem setkávání a smíření.
 
[[Soubor:Maria_loreto_chyse.jpg]]
 
Velkou podporu měla loreta v tehdejším předsedovi [[ONV]] [[Otakar Mika|Otakarovi Mikovi]] a v [[plzeň]]ském [[biskup]]ovi [[František Radkovský|Mons. Františku Radkovském]]. V roce [[1994]] byl v [[Cheb]]u založen český ''Spolek Maria Loreto'', který sice nemohl poskytovat takové finanční zajištění jako spolek německý, ale dění na loretě podporoval a propagoval, zajišťoval zázemí, dopravu na bohoslužby, úklid apod. Obnova některých částí areálu byla zařazena také do programu českého [[ministerstvo kultury|ministerstva kultury]] na záchranu architektonického dědictví, projekt záchrany lorety byl podpořen [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německým fondem budoucnosti]], ze střešního fondu Ministerstva kultury, městem Cheb i bývalým ONV Cheb. Svým dílem z příspěvků a darů členů přispěl i chebský ''Spolek Maria Loreto''. Během deseti let se Antonu Hartovi za pomoci německého ''Spolku Maria Loreto'' podařilo v Německu sehnat dva miliony marek.
 
[[Soubor:Maria_loreto_portal_new.jpg]]
 
První neděli v říjnu roku [[1993]] se na loretě uskutečnilo první velké česko-německé setkání za účasti plzeňského biskupa Františka Radkovského. Tato setkání se od té doby každoročně opakují při slavnostní poutní mši. V roce [[1994]] při této česko-německé pouti biskup vysvětil nově vybudovanou kapli [[Panna Marie|Panny Marie]] a tři nově ulité zvony, které se poprvé po 50 letech opět z opravené zvonice rozezněly. V roce [[1996]] František Radkovský vysvětil dokončený ''kostel Sv. Ducha''.
 
[[Soubor:Maria_loreto_hrbitov.JPG]]
 
V dalších letech byly dokončeny [[ambit]]y, opravena poslední zastavení, která zbyla z ''Velké křížové cesty'', ''Boží hrob'', ''kaple Ukřižování''. Ze zničeného hřbitova vznikla meditační zahrada, kde byly umístěny nalezené sochy, které stály kdysi u Božího hrobu. Do rohových kaplí v ambitech byly umístěny nové sochy sochaře [[Hatto Zeidler|Hatto Zeidlera]] z [[Heidelberg]]u a na stěny obrazy ze života Panny Marie – dílo malíře [[Jaroslav Šindelář|Jaroslava Šindeláře]] z Plzně. V roce [[2002]] byl na hřbitově postaven zahradní pavilon. Sociální zázemí celého areálu bylo v roce [[2005]] zkvalitněno stavbou veřejných toalet s prodejním kioskem.