Kult: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Kult''' je označení pro určité pojetí vztahu člověka s bohem, které vede k velebení či uctívání něčeho co boha [[symbol]]izuje. Nejpřesněji lze říci, že se jedná o službu, kterou člověk dluží bohu, místu, svatyni, atp.
 
Slovo kult vzniklo z [[latina|latinského]] slova ''cultus'' což znamená uctívání, péče či [[kultivace]], někteří odborníci se domnívají, že vznik tohoto slova je odvozen od ''colere'' což v latině znamená pěstovat.
 
V tradičním pojetí tohoto slova stojí kult zcela mimo [[náboženství]], jeho mýty, [[teologie|teologii]], nebo i osobní víru. Jedná se o pojem, který vyjadřuje určitou náboženskou praxi jako celek. Zachování této praxe vůbec nic neznamená, je považováno za standard, ale z jejího nezachování plyne stav, který z hlediska dané víry vede k [[bezbožnost]]i.
 
== Vznik a vývoj kultu ==
Řádek 9:
 
== Náplň kultu ==
Kult se zpravidla vztahuje k nějakému zvířeti ([[kult hadů]]), místu, rostlině, atp. Dále existuje celá řada kultů vztahující se k nějakým mýtickým osobám, mezi takové kulty lze zařadit řecké [[hrdinské kulty]] či např. [[kult svatých]]. Na těchto kultech je zajímavé, že vlastně svoji existencí vytvářejí kult v rámci náboženství. Tím do náboženství vstupuje prvek, který žije vlastním životem, má s ním shodný základ, ale další vývoj může vést až k rozštěpení náboženství. Kult jako takový je nepřizpůsobivý a velmi stálý, proto je dané náboženství na takové situace nuceno reagovat na takovéto podněty. Někdy je oficiální část náboženství nucena riskovat střet s kultem. Jelikož kult nemá žádné zástupce, pouze vyznavače je tento střet z pohledu náboženství velmi komplikovaný a riskantní.
 
U méně kompaktních náboženství (zpravidla s náboženství s velkým počtem bohů) vznikají kulty jednotlivých bohů (např. slunečních), které pak při určitém množství vyznavačů destabilizují církev a vytváří vlastní náboženství, které se prolíná s náboženstvím původním. Na takovém principu bylo založeno např. [[egyptské náboženství]], kde díky těmto jevům došlo ke značné rozporuplnosti jednotlivých center, centra se pak věnují obhajobě své teze proti tezím ostatním, což vede k obrovské složitosti daného náboženství.
 
Poměrně specifickým kultem je [[kult mrtvých]], který se vyskytuje prakticky napříč kulturami, kdy u vyspělejších náboženství je tento kult více potlačen a stává se obsahem a součástí náboženství.
 
== Posun ve významu slova ==
Ve [[20. století]] se vznikl i obrat [[kult osobnosti]], který nevzniká na základě náboženství, ale na politických principech, kdy si politik, zpravidla [[Diktatura|diktátor]], vynucuje jakési „[[zbožštění]]“ své osobnosti. Stává se pak centrem všeho dění a je oslavován jako ideál dobra. Ke zrodu kultu osobnosti však dochází až tehdy, pokud si kult najde své početné vyznavače, k čemuž může dojít častokrát samovolně, bez donucení. Poprvé tohoto výrazu kult osobnosti pravděpodobně [[Nikita Sergejevič Chruščov]] ve své tajné řeči, kdy takto označil období [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] vlády. Se Stalinem bývá toto označení spojováno nejčastěji. Výklad tohoto pojmu je poměrně široký (více pod heslem [[kult osobnosti]]).
 
Dále se tohoto slova začalo využívat pro zlomové [[Kniha|knihy]], [[Audiovizuální dílo|audiovizuální díla]], [[Výtvarné dílo|výtvarná díla]], [[Hudba|hudební]] skladby nebo nahrávky atp., které významným způsobem ovlivnily nějakou část [[populace]] či [[umění]]. Taková díla pak nazýváme '''kultovní''' (mimořádně uctívaná).
Řádek 29:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=kult}}