Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 20 bajtů ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
| rok vzniku = 1803
| rok zániku = 1804
| více před =
| před 1 = Francie
| před 1 vlajka = Flag of France.svg
| více po =
| po 1 = USA
| po 1 vlajka = StarSpangledBannerFlag.svg
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| po 3 =
| po 3 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka =
| článek o vlajce =
| vlajka velikost =
| mapa = LouisianaPurchase.png|250px
| mapa velikost = 230px
| mapa poznámka = Moderní Spojené státy s mapou koupeného území Louisiany /zeleně/
| hlavní město = [[St. Louis]] (horní Louisiana), [[New Orleans]] (dolní Louisiana)
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky =
| národnostní složení =
| náboženství =
| státní zřízení = kolonia Francie New France; teritoria, později státy USA
| mateřská země =
| měna =
| vznik =
| zánik =
}}
 
'''Koupě Louisiany''' (anglicky: "The Louisiana Purchase" nebo "Sale of Louisiana") bylo získání území o rozloze 2 140 000 km² [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] od [[Francie]] v roce [[1803]]. USA zaplatily 60 milionů franků (11 250 000 dolarů), zároveň odpustily Francii [[dluh]]y ve výšce 18 milionů franků (3 750 000 dolarů). Celková suma, kterou USA za území [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] zaplatily, činila 15 milionů dolarů (v roce 2011 by tato suma představovala 233 milionů dolarů).<ref>{{cite book|author1=David M. Kennedy|author2=Lizabeth Cohen|author3=Professor Thomas Andrew Bailey|coauthors=Thomas Bailey|title=The American Pageant: A History of the American People|url=http://books.google.com/books?id=L0wgPAAACAAJ|accessdate=19 December 2011|date=25 December 2008|publisher=Wadsworth|isbn=978-0-547-16654-4}}</ref><ref name="BLM">[http://www.blm.gov/natacq/pls02/pls1-1_02.pdf Table 1.1 Acquisition of the Public Domain 1781–1867]. (PDF) . Retrieved on 2011-12-19.</ref><ref>{{cite web|url=http://lsm.crt.state.la.us/cabildo/cab4.htm |title=Louisiana Purchase |publisher=Lsm.crt.state.la.us|accessdate=2010-06-11}}</ref>
Louisiana zahrnovala území 15 současných amerických států a dvou kanadských provincií. Koupená země zahrnovala celé území dnešního [[Arkansas]]u, [[Missouri (stát)|Missouri]], [[Iowa|Iowy]], [[Oklahoma|Oklahomy]], [[Kansas]]u a [[Nebraska|Nebrasky]]; části [[Minnesota|Minnesoty]] západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]; většinu území [[Severní Dakota|Severní Dakoty]]; prakticky celé území [[Jižní Dakota|Jižní Dakoty]]; severovýchodní [[Nové Mexiko]]; severní [[Texas]]; části území dnešních států [[Montana]], [[Wyoming]], a [[Colorado]] a část dnešního státu [[Louisiana]] na západ od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], včetně města [[New Orleans]].
Navíc koupě zahrnovala malé části země, které se později staly součástmi kanadských provincií [[Alberta]] a [[Saskatchewan]]. Koupě, která zdvojnásobila tehdejší velikost Spojených států, zahrnovala přibližně 23 % jejich současného území. Podle sčítání obyvatel v roce [[1810]] počet bílých obyvatel v teritoriu dosáhl 92 345.<ref>[http://www.census.gov/dmd/www/resapport/states/louisiana.pdf Louisiana Resident Population and Apportionment of the U.S. House of Representatives](PDF) U.S. Census Bureau</ref>
== Pozadí ==
[[Soubor:Official Presidential portrait of Thomas Jefferson (by Rembrandt Peale, 1800).jpg|thumb|right|Thomas Jefferson v roce 1800]]
Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených států, a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku". [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Appalačské pohoří|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsaly [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli tedy využívat přístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabák, drůbeží maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] po celé řece [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšího USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>
 
[[Napoleon Bonaparte]] získal Louisianu pro Francii roku [[1800]] na základě [[Smlouva|Smlouvy]] ze San Ildefonso, která ukončila španělskou kontrolu nad oblastí, trvající od roku [[1762]]. Tato smlouva však byla držena v [[tajnosti]]. Louisiana formálně zůstávala pod španělskou kontrolou až do odevzdání moci francouzským orgánům dne 30. listopadu [[1803]], jenom tři týdny před postoupením území [[Spojené státy americké|Spojeným státům]].
 
== Vyjednávání ==
Zatímco postoupení území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] bylo drženo v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižané se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, což by mohlo vyvolat povstání otroků i na jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv se [[Thomas Jefferson|Jefferson]] snažil o zprostředkování sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější postup vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyly bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí [[Saint-Domingue]] (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků [[Toussaint Louverture|Toussainta Louverturea]].
 
[[Soubor:Robert R Livingston, attributed to Gilbert Stuart (1755-1828).jpg|thumb|left|Robert R. Livingston]]
Když se Jefferson dozvěděl, že na základě Třetí smlouvy ze San Ildefonso byla Lousiana navrácena Francii, v roce [[1801]] poslal do paříže [[James Monroe|Jamese Monroea]] a [[Robert R. Livingston|Roberta R. Livingstona]]. Byli zplnomocněni ke koupi přístavu [[New Orleans]].
V lednu [[1802]] [[Francie]] poslala na Saint-Domingue třicetitisícové vojsko s cílem opětovně ustanovit otroctví, redukovat práva svobodných barevných obyvatel a opětovně převzít kontrolu nad ostrovem. Tato kolonie byla nejbohatší kolonii Francie v [[Karibik]]u a Napoleon chtěl obnovit její produktivitu. [[Thomas Jefferson|Jefferson]] se obával úmyslu [[Francie]] znovuobnovit své [[impérium]] a deklaroval [[Neutralita|neutralitu]] ve vztahu k Saint-Domingue.
V roce [[1803]] Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzský šlechtic, na základě žádosti Jeffersona, začal vyjednávat s Francií. Du Pont bydlel ve Spojených státech a měl úzké vztahy s Jeffersonem a s prominentními politiky [[Francie]]. Byl zaangažován v zákulisní diplomacii s Napoleonem Jeffersonovým jménem a během návštěvy Francie vznikla myšlenka daleko větší koupě území Louisiany, jako způsobu vyhnout se konfliktu mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] a Spojenými státy v Severní Americe.<ref>Duke, Marc; ''The du Ponts: Portrait of a Dynasty'', pp. 77–83, Saturday Review Press, 1977 ISBN 0-8415-0429-6</ref>
Jeffersonovi se nelíbila myšlenka koupit Louisianu nebo její část od Francie, protože to mohlo vyvolat dojem, že Francie má právo v Louisianě pobývat. Jefferson věřil, že americký [[prezident]] nemá [[pravomoc]] na to, aby uskutečnil takový obchod: článek, o který by se mohl opřít, neobsahovala ani [[Ústava Spojených států amerických|americká ústava]]. Byl též názoru, že kdyby Louisianu koupil, státy Unie by tím ztratily část svých práv a federální vláda by měla zvýšenou výkonnou moc. Na druhé straně si byl vědom nebezpečí, které potenciální přítomnost [[Francie]] v regionu mohla znamenat a byl připraven jít do války s cílem zabránit silné francouzské přítomnosti v regionu.
 
[[Soubor:Cabildo.jpg|thumb|200px|right|Cabildo v New Orleansu, budova, kde bylo slavnostně předáno území části Louisiany Spojeným státům]]
V tomto období měl Jefferson k dispozici aktualizované špionážní zprávy o Napoleonových vojenských aktivitách a záměrech v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Částí jeho strategie bylo dát Du Pontovi informace, které držel v tajnosti před Livingstonem. Též dával záměrně si odporující příkazy Monroeovi a Livingstonovi. Jefferson byl zoufalý ze skutečnosti, že potenciální válka s Francií může kdykoli nastat a snažil se tomu vyhnout všemi prostředky. V roce 1802 vyslal [[James Monroe|Jamese Monroea]] do Paříže s cílem vyjednat dohodu, kdyby ale jednání ztroskotala, měl za úkol jít do Británie dohodnout spojenectví. Španělsko až dokonce roku [[1802]] odkládalo odevzdání Louisiany Francii, což ale stupňovalo nepřátelské nálady Ameriky. Také odmítnutí Španělska postoupit Francii [[Florida|Floridu]] znamenalo, že Louisiana byla lehce zranitelnou. Monroe byl formálně vyhoštěn z Francie během své poslední diplomatické mise a jeho opětovné vyslání vyvolávalo otázky vážnosti zájmu USA o koupi.
Napoleon potřeboval [[mír]] s Velkou Británií, aby mohl implementovat Smlouvu ze San Ildefonso a převzít vlastnictví Louisiany. Jinak by Louisiana byla lehkou kořistí pro [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], nebo dokonce pro Spojené státy. Ale na začátku roku 1803 se zdála být válka mezi Francii a Británii nevyhnutelnou. 11. března 1803 se Napoleon začal připravovat na [[Invaze|invazi]] do Británie.
V listopadu [[1803]] Francie stáhla zbytek svojí posádky ze [[Saint-Domingue]] (z původních zhruba 30 000 vojáků v čele s Napoleonovým švagrem [[Charles Leclerc d'Ostin|Leclercem]] zbylo sotva 7 000, více než dvě třetiny padly v bojích s černošskými rebely či zemřely na [[žlutá zimnice|žlutou zimnici]]) a vzdala se svých ambicí na západní hemisféře.<ref>Matthewson (1995), 209</ref> [[Haiti]] v roce [[1804]] deklarovalo nezávislost, ale Jefferson a americký [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] odmítli uznat nezávislost nové republiky (druhé na západní hemisféře) a dokonce vůči ní uplatnili obchodní [[embargo]]. O to složitější byla rekonstrukce [[Haiti]] po válce.<ref>Tim Matthewson, "Jefferson and the Non-recognition of Haiti", ''American Philosophical Society,'' 140 (1996): 22-23</ref>
 
== Hranice území ==
Rozsah koupeného území vyvolal spory mezi Spojenými státy a [[Španělsko|Španělskem]]. Hranice území nebyly definovány v [[Smlouva z Fontainebleau|Smlouvě z Fontainebleau]] v roce [[1762]], kdy Francie odstoupila území Španělsku, v Třetí smlouvě ze San Ildefonso z roku [[1800]], ani v Smlouvě o koupi Louisiany z roku [[1803]].<ref>{{cite book |last= Schoultz |first= Lars |title= Beneath the United States |year= 1998 |publisher= Harvard University Press |isbn= 9780674922761 |pages= 15–16|url=http://books.google.com/books?id=Qxhd5QIQGQcC}}</ref>
 
Spojené státy prohlašovaly, že Louisiana zahrnuje celou oblast západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] až k hřebenům [[Skalnaté hory|Skalistých hor]] a území, které se táhlo na jihozápad k řece [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Rio Grande]] a na jihovýchod k západní [[Florida|Floridě]].<ref name="Haynes2010">{{cite book|last=Haynes|first=Robert V.|title=The Mississippi Territory and the Southwest frontier, 1795-1817|url=http://books.google.com/books?id=PygOrpm2E64C&pg=PA115|accessdate=19 March 2012|year=2010|publisher=University Press of Kentucky|isbn=978-0-8131-2577-0|pages=115–116}}</ref> Španělsko trvalo na skutečnosti, že Louisiana nezahrnuje větší území než západní břeh řeky Mississippi a města [[New Orleans]] a [[St. Louis]].<ref>{{cite book |last= Hämäläinen |first= Pekka |title= The Comanche Empire |year= 2008 |publisher= Yale University Press |isbn= 978-0-300-12654-9 |page= 183}}</ref> Spor byl definitivně rozřešen [[Smlouva Adams-Onís|Smlouvou Adams-Onís]] v roce [[1819]], kterou si Spojené státy víceméně prosadily své územní požadavky.
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.archives.gov/exhibits/american_originals/louistxt.html Text Smlouvy o koupi Louisiany]
* [http://www.loc.gov/rr/program/bib/ourdocs/Louisiana.html Library of Congress – Smlouva o koupi Louisiany]
* [http://thelouvertureproject.org/wiki/index.php?title=The_Revolution_and_the_Louisiana_Purchase Haitská revoluce a Koupě Louisiany]
* [http://www.lewisandclarktrail.org Expedice Lewisa a Clarka]
* [http://www.shmoop.com/louisiana-purchase-lewis-clark/ Koupě Louisiany a Lewis & Clark]
* [http://books.google.com/books?id=-tCqM8cGzBEC&pg=PA42&lpg=PA42&dq=louisiana+purchase+constitution+controversy&source=bl&ots=Td_7NYHy4W&sig=AyJ7nNxWQIn1YjRcJDHdI2_pgSU&hl=en&ei=Bq1ETM-wLoe-sQOQms3TDA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=9&ved=0CDQQ6AEwCA#v=onepage&q=louisiana%20purchase%20constitution%20controversy&f=false Case and Controversies in U.S. History, Page 42] Senator Pickering vysvětluje své stanovisko ke Koupi Louisiany, 1803.
* [http://www.booknotes.org/Watch/176834-1/Jon+Kukla.aspx ''Booknotes'' interview with Jon Kukla on ''Tak obrovská divočina: Koupě Louisiany a Osud Ameriky'', July 6, 2003.]
113 776

editací