Konzervatismus: Porovnání verzí

[[liberalismus|liberalismu]] a [[socialismus|socialismu]] jednou ze tří hlavních politických [[ideologie|ideologií]]. Během času se termín vyvíjel a získal celou řadu často odlišných, ba i protichůdných významů.

[[Roger Scruton]] píše, že konzervativci obhajují kontinuitu společenského vývoje, nebrání se [[pokrok]]u, ale odmítají [[revoluce]]. Dříve chránili [[Monarchie|monarchii]], jako symbol přirozené nadvlády [[ctnost]]ných a ušlechtilých. Také brání právo na soukromé vlastnictví. [[Politologie|Politolog]] [[Andrew Heywood]] vychází z uvědomění si nedokonalosti člověka a za základy konzervatismu považuje dodržování [[Tradice|tradic]], organickou společnost, [[hierarchie|hierarchii]], přirozenou [[autorita|autoritu]] a právo na [[majetek]]. Dalším znakem je obhajoba stávajícího společenského řádu, která však není nekritická. Konzervativci obhajují jen funkční, léty prověřené [[funkce]] a [[instituce]], které mají být zachovány, tudíž nemůžou být nahrazeny něčím údajně lepším. Na základě této [[skepse]] odmítají [[utopie]]. Proto upřednostňují jen malé změny, a to pouze pokud jsou opravdu nutné. Konzervativci oponují [[Socialismus|socialismu]] i [[Liberalismus|liberalismu]], hlavními body svárů je v případě socialismu otázka soukromého vlastnictví a v případě liberalismu otázka uchování tradičních hodnot. Liberalismus navíc odsuzují pro jeho snahu o [[Individualismus|individualizaci]] a chápání majetku jako nástroje ke [[spotřeba|konzumkonzumu]]u. Konzervativci dále zastávají ideu silného [[stát]]u, ne však všemocného. Obhajují hierarchickou strukturu společnosti a odmítají představu rovnocenné společnosti v otázkách majetku, postavení či váženosti. Dle tohoto smýšlení by [[Občanství|občané]] měli být státu [[Loajalita|loajální]] a ten by jim měl zase zajistit existenční jistotu. Stát musí především dbát o [[Stabilita|stabilitu]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

Z hlediska [[Politická filosofie|politické filosofie]] se klasické konzervativní smýšlení zakládalo na [[Filosofie|filosofii]] [[Thomas Hobbes|Thomase Hobbese]] a teorii [[Edmund Burke|Edmunda Burkea]]. Ve filosofii konzervatismu jde o popření [[Relativismus|relativismu]], a to například v chápání [[demokracie]]. Za nutné považují akceptování celého souboru norem demokracie, a to především zvykových, založených na zkušenosti. Například nepřipouštějí myšlenku [[rovnostářství]], jelikož obhajují normu demokracie - vládu většiny. Dále odmítají [[Mechanismus (filosofie)|mechanické]] pojetí [[stát]]u a [[společnost]]i, a také [[sociální determinismus]]. Svévolné sociální a etické změny chápou jako sociologické pokusy, a proto je neschvalují. Základem také je [[antisocialismus]], ve smyslu politické filosofie. Jsou zastánci silného státu (jako [[Autorita|autority]]), avšak se striktně vymezenými a omezenými [[Intervence|intervenčními]] možnostmi. Jsou tedy obhájci státu (tj. proti [[Anarchismus|anarchismu]]), ale neuznávají jeho rozhodčí roli v otázce etiky ani chování. Vztah občanů ke státu chápou jako nezávislý, tj. občané se přirozeně nespoléhají na pomoc státu. Z toho plyne, že neuznávají [[sociální stát]]. Velký důraz kladou na řád a pořádek, který však neslouží k [[Represe|represím]], ale jako návod, aby obyvatelé jednali prozíravě. Z výše uvedeného vyplývá, že za důležité normy považují nezávislou [[Svoboda|svobodu]] a [[Svobodná vůle|svobodnou vůli]], které však nejsou primárně řízeny touhami a [[Anarchie|anarchií]]. Z toho plyne, že nesouhlasí s [[asociacionistická psychologie osobnosti|asociacionistickou psychologií osobnosti]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stankiewicz | jméno = W. J. | odkaz na autora = W. J. Stankiewicz | titul = Hledání politické filosofie | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2006 | počet stran = 463 | kapitola = Prozíravý konzervatismus | strany = 23-111 | isbn = 80-7325-086-1 | jazyk = česky}}</ref>

[[Neokonzervatismus]] se zrodil v [[Spojené státy americké|USA]] v 60. letech jako reakce na [[Nová levice|Novou levici]]. Vedoucími představiteli byli [[Irving Kristol]] a [[Daniel Bell]], kteří se sdružili okolo časopisu ''[[The Public Interest]]''. Jde jim hlavně o obranu tradičních hodnot. Kritizují úpadek mravů a vlivu autority. Vycházejí z Burkeho. Mezi další zastánce patří [[Seymour Martin Lipset]], [[Samuel Huntington]] či [[James Q. Wilson]].<ref name="Úvod Cabada" />