Kognitivní věda: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (→‎Externí odkazy: korekce URL)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
{{Podrobně|Lingvistika}}
[[Soubor:Syntax tree.svg|thumb|Syntaktický strom slavné [[Noam Chomsky|Chomského]] věty, která je gramaticky korektní, ale sémanticky nesmyslná.]]
* Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref name="thagard2012" />
* Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla [[psycholingvistika]], která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.
* Na hranici lingvistiky, neurovědy a [[neuropsychologie]] leží [[neurolingvistika]], která zkoumá neurální mechanismy jazyka.
 
{{Podrobně|Neurověda}}
[[Soubor:Researcher-test.jpg|thumb|Výzkumník prohlíží snímky mozku pořízené metodou funkční magnetické rezonance]]
Neurověda je vědecká disciplína zkoumající nervový systém na mnoha úrovních, od genetiky po chování, proto ji lze různě dělit na velké množství specializovaných odvětví.
* Neurovědy nižších úrovní popisu (např. [[molekulární neurověda|molekulární]] a [[buněčná neurověda|buněčná]] neurověda) se zabývají např. mechanismem přenosu signálů, tvorbou synapsí a neurotransmitery. [[Systémová neurověda]] pak studuje neurální systémy a okruhy složené z mnoha buněk a synapsí, a zjišťuje, jak tyto systémy vykonávají funkce jako je pohyb, vnímání či rozhodování. Lze například snímat elektrickou aktivitu skupin neuronů během toho, co člověk, ale kvůli invazivnosti metody častěji zvíře, vykonává nějakou úlohu.
* Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je [[funkční magnetická rezonance|fMRI]] či [[pozitronová emisní tomografie|pozitronová emisní tomografie (PET)]], z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí - na jejich tzv. neurální koreláty. [[Elektroencefalogram|EEG]] či [[magnetoencefalografie|magnetoencefalografie (MEG)]] naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody [[evokované potenciály|evokovaných potenciálů (ERP)]] lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o [[transkraniální magnetická stimulace|TMS]] lze říct, že má funkční rozlišení.<ref name="walsh1999" /> TMS ovlivňuje pomocí magnetického pole aktivitu v určité malé části mozkové kůry, což ovlivní i výkon v psychologických experimentech. Lze tak usuzovat nikoli pouze o korelacích, ale o kauzálních vztazích mezi neurální aktivitou a chováním.
{{Podrobně|Výpočetní teorie mysli}}
[[Soubor:Neural network.svg|thumb|Umělá neuronová síť je příkladem konekcionistického modelu]]
Centrální hypotézou kognitivní vědy je komputačně-reprezentační pojetí mysli. Dle této velmi obecné hypotézy lze mysl nejlépe chápat jakožto obsahující množství reprezentací, mentálních struktur analogických k počítačovým datovým strukturám, na kterých operují výpočetní procedury, analogy počítačových algoritmů. Povaha těchto reprezentací a procedur je předmětem zkoumání kognitivní vědy. Většina navržených reprezentací má symbolický charakter, kromě subsymbolického [[konekcionismus|konekcionismu]], který je inspirován paralelním distribuovaným zpracováním v biologických neuronových sítích, viz níže. Kognitivní věda tak pracuje s trojitou analogií mezi myslí, mozkem a počítačem.<ref name="thagard2012" />
 
Na principu reprezentací a procedur jsou založené [[kognitivní architektury]], které se snaží modelovat různé kognitivní schopnosti inteligentních agentů. Tato snaha reflektuje předpoklad, že skutečné porozumění kognitivním procesům předpokládá schopnost je implementovat v umělém systému. Některé přístupy kombinují více typů reprezentací, včetně symbolických a subsymbolických. Známé příklady kognitivních architektur jsou [[ACT-R]] nebo [[Soar (kognitivní architektura)|Soar]].
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Thagard| odkaz na autora = Paul R. Thagard | jméno = Paul |rok = 2001| titul = Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-7178-445-1}}
 
=== Reference ===
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://cognitivesciencesociety.org/study_programs.html Seznam univerzitních pracovišť, které se zabývají kognitivní vědou]
* [http://www.cognitivescience.cz/ Cognitive Science in the Czech Republic]
113 777

editací