Klášter Prohor Pčinjski: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Sakrální stavby v Srbsku za použití HotCat
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Prohor Pčinjski, entrance gate, 2009.jpg|right|thumb|Vstupní brána]]
'''Klášter Prohor Pčinjski''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Манастир Прохор Пчињски''', v [[latinka|latince]] '''Manastir Prohor Pčinjski''') se nachází v jižním [[Srbsko|Srbsku]], nedaleko od hranic s [[Makedonie|Makedonií]]. V jeho blízkosti se také rozkládá horský masiv [[Kozjak (Srbsko)|Kozjak]] a řeka [[Pčinja]]. Nedaleko od kláštera se nachází také ještě vesnice [[Klenika]]. Podle historických údajů nechal v [[11. století]] zbudovat klášter [[Byzantská říše|byzantský]] císař [[Roman IV. Diogenes]] jako poděkování svatému Prohoru Pčinjskému, za to, že mu zvěstoval zprávu, že se stane císařem.<ref name="tixik"> [http://www.tixik.cz/klaster-prohor-pcinjski-2363620.htm Článek o klášteru na stránkách tixik.cz (česky)]</ref> Klášter dnes funguje jako náboženské a vzdělávací centrum svého kraje. Nachází se v něm bohoslovecká škola, přepisují se v něm historické texty a vyučuje se [[ikonopísectví]].
 
Řádek 8:
Podle písemných dokumentů, které zanechal [[Štěpán I. Prvověnčaný]] obsadili [[Nemanjićové]] někdy mezi lety [[1180]] až [[1190]] okolí dnešního města [[Vranje]]<ref name="discoverserbia">[http://www.discoverserbia.org/sr/jugoistocna-srbija/prohor-pcinjski Článek o historii kláštera na stránkách discoverserbia.org (srbsky)]</ref><ref name="manastir"/>, a tedy i dnešní klášter. Ten byl následně začleněn do církevní správy [[Dějiny Srbska|srbského státu]], ve které zůstal až do dobytí [[Osmanská říše|Turky]].
 
Jedna od nejrozsáhlejších přestaveb byla ta, kterou inicioval král [[Milutin]]<ref name="tixik"/> a která se konala v letech [[1316]] a [[1317]]. Pozval navíc [[soluň|soluňské]]ské malíře Mihaila a Evtihie, aby vyzdobili nový chrám. Nedlouho po [[Bitva na Kosově poli|Bitvě na Kosově poli]] (v roce [[1454]])<ref name="manastir"/> byl klášter rozbořen postupující [[Osmanská říše|osmanskou]] armádou. V roce [[1489]] byl opětovně obnoven<ref name="tixik"/> Marinem z Kratova. Nové fresky v interiéru hlavního chrámu patřily z uměleckého hlediska mezi klíčová díla své doby.
 
V roce [[1755]] byl klášter těžce poškozen při [[zemětřesení]] a z řady původních středověkých zdí přežila pouze jižní vstupní brána.<ref name="manastir"/>
Řádek 14:
Dnešní podoba památky pochází z poloviny [[19. století]]. Původní komplex doplnily navíc dva bytové domy<ref name="tixik"/> a také [[mlýn]].<ref name="manastir"/>
 
[[2. srpen|2. srpna]] [[1944]] se v klášteře konalo první zasedání makedonských komunistů a antifašistů, známé pod názvem [[ASNOM]], které položilo základy moderní republiky Makedonie. Do roku [[1990]] v něm také sídlilo i muzeum, věnované této události. Po nárůstu nacionalistických vášní mezi [[Srby]] však [[srbská pravoslavná církev]] rozhodla o nezbytnosti jeho vystěhování. To vedlo k ostrému střetu mezi Srby a Makedonci (resp. [[Makedonská pravoslavná církev|makedonskou pravoslavnou církví]]), kteří jej na [[2. srpen|2. srpna]], svůj ''Den státnosti'' často navštěvovali. Makedonští nacionalisté na protest žádali připojení tohoto kláštera k Makedonii, což však nebylo vyslyšeno. V současné době se tedy muzeum [[ASNOM]]u nachází na území [[Makedonie]].
 
== Reference ==
Řádek 22:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
 
* [http://svprohor.org/Start.asp Oficiální stránky kláštera (srbsky v cyrilici)]
 
{{Portály|Srbsko}}
 
[[Kategorie:Pravoslavné kláštery v Srbsku]]