Kino: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 6:
Název kino je odvozen z řeckého ''kinēma'' (pohyb) a ''graf'' (záznam, z grafō = píši). Starší označení '''biograf''' pochází z řeckého ''bios'' (život, bio- = životo-)<ref
name="J.Holub, S. Lyer - Stručný etymologický slovník j. č.">{{Citace monografie | příjmení =Holub | jméno =Josef | příjmení2 =Lyer | jméno2 =Stanislav | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem ke slovům kulturním a cizím | editoři = Ivan Luttener | redaktoři = Jiřina Vitvarová, Milada Slaninová, Vladimír Kuchař | vydání = 3. | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 528 | heslo = | strany =}}
</ref>. Původní název byl '''[[kinematograf]]''' (čili záznam pohybu) nebo '''biograf''' (záznam života). [[Thomas Alva Edison]] si dal roku 1889 patentovat pod označením kinematograf kameru, pod názvem '''kinetoskop''' filmovou promítačku, zvukový doprovod obstarával další Edisonův vynález - [[fonograf]].
 
V hovorové řeči došlo ke spojení a zkrácení obou termínů na '''kino''' ('''bio''' v období [[první republika|první republiky]]), ve slangové řeči na '''biák'''. Od výše uvedených slov je také odvozeno označení pro klasický [[Fotografie|fotografický]] materiál nazývaný ''kinofilm''. Kino s více sály nazýváme [[multikino]].
Řádek 32:
 
* Kinematograf [[Jan Kříženecký|Jana Kříženeckého]], 1. projekce obrázků nepohyblivých (?) r. 1895 <ref>Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, 1896 - 1898 dřevěná bouda na Výstavišti, 1901 - zmíněna Na Maninách, v zahradě 1.měšťanského pivovaru<ref>Ferdinand Ruth, ''Kronika královské Prahy'', II, Praha 1903, 713</ref> ([[Lidové divadlo Uranie|divadlo Uranie]]), tj. stále východní areál Výstaviště Praha VII- Holešovice, 1943 budova vyhořela, zbořena
* Sál hotelu Grand v Brně, pohostinské vystoupení Shchillerovy vídeňské společnosti, 11.srpna 1896
* Salón hotelu ''U černého koně'' v Praze Na Příkopě, Adolf Oppenheimer, 18.10.1896
* Sál hotelu Saský dvůr v Hybernské ulici v Praze, francouzská společnost Lumierova, 24.10.1896
* Orlí sál Grand-hotelu Europa v Praze II. v Opletalově ulici (tehdy Mariánské), poprvé s doprovodem fonografu, podzim 1896
* Kočovný kinematograf původem žateckých bratří Oeserů <ref>Národní archiv, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850-1914, heslo Oeser Cajetan</ref>:
** stálá scéna ve vlastním domě v Praze na Vinohradech, v Korunní ulici čp. 736 (dnes Bělehradská), 1896 nebo 1897
** hostování v [[Ústí nad Labem]], Vaníčkova ulice restaurace, nyní zvaná Budvarka<ref>http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/19stol/ul-5-42.htm</ref>, 1897
* Putovní biograf [[Viktor Ponrepo|Viktora Ponrepa]], Praha, od roku 1901 do 1904<ref>Luboš Bartošek, ''Ponrepo - od kouzelného divadla ke kinu''. Orbis Praha 1957</ref>
* Kavárna Louvre, Praha II, Národní třída, 90. léta 19. století; projekce Jana Kříženeckého<ref>Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973</ref>, dodnes existuje, ale Jazz klub bez kina
* [[Viktor Ponrepo|Ponrepův]] biograf v hostinci ''U koruny'', Praha VII - Holešovice, 1904 - 1907
* ''The Royal Bio Co.'', vzniklo roku 1906 v Brně na tehdejším Doretově dvoře
* ''The Empire Bio Co., '' první stálé kino v Brně, na Velkém náměstí (nynější Náměstí Svobody), od 8. června 1907
* Bio Ponrepo, dům U modré štiky, Praha I, Karlova/Lilová čp. 180/I, od 15. září 1907,<ref>Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem'', Praha 1985, s.182</ref> dům s restaurací dodnes existuje, ale bez kina
* Bio Ponrepo, Praha II, Opatovická ulice (údajná druhá lokace kina), dům existuje, ale bez kina
* ''Illusion - Stálé divadlo živých fotografií'' Aloise Jalovce a Františka Tichého v Praze II- Na Slovanech, od 1908, 1909 přesídlilo na Václavské náměstí
* Divadlo Edison, Praha - Žižkov, Husinecká 16
* Stálý ''Kinematograf Theater'' Franze Josefa Oesera, Praha 3 - Vinohrady, Vinohradská čp.1271 (dnes na tom místě Atrium Flora), k registraci přihlášen 15.9.1910<ref>Národní archiv, Konskripce pražského obyvatelstav z let 1850-1914, heslo Oeser Franz Josef</ref>
 
Do roku 1914 již v Praze souběžně působilo kolem 15 kin, nejznámější byla:
Řádek 95:
=== Literatura ===
* Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973
* Pavel Scheufler, ''Praha 1848-1914, čtení nad dobovými fotografiemi'', Panorama Praha 1986, s. 168
 
 
Řádek 104:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=kino}}