Kikujové: Porovnání verzí

Někteří etnologové věří, že Kikujové přišli do Keni ze západní Afriky spolu s bantuskými kmeny. Při snaze dosáhnou dnešní [[Tanzanie]] se pohybovali východním směrem, přešli [[Kilimanjaro]] a došli do Keni. Nakonec se usídlili kolem [[Mount Kenya]], zatím co zbytek skupiny pokračoval v migraci do Jižní Afriky. Kikujové byli původně [[lovci a sběrači]], na rozdíl od Nilotických kmenů, kteří jsou pastevci. Začali obdělávat velmi úrodnou vulkanickou půdu okolo Mt. Kenya a Keňskou vysočinu.

Kikujové byli všeobecně zadobře s Masaji, se kterými sousedí a čile obchodují. Kolonialismus však tento zavedený pořádek narušil. V roce [[1880]] přišli na toho území Britové. Prvně se usídlili na pobřeží a pak v [[Nairobi]], postavili železnici z pobřeží k [[Viktoriino jezero|Viktoriinu jezeru]]. Zabrali zemi patřící Kikujům, které uzavřeli do malé rezervace a znemožnili jim tak obhospodařovat svou zem. Britové na tomto území ustanovili svou [[Britská východní Afrika|Britskou východní Afriku]].

V roce 1920 se rychle rozrůstala kikujská politická organizace jako odpověď na sociální problémy, ztrátu půdy a koloniální útlak. Jedna středně radikální skupina KCA ([Kikuyu Central Association]) vznikla roku 1920 pod vedením mladých, vojensky vycvičených členů jako byl např. [[Jomo Kenyatta]]. Frustrace, anti-kolonialismus a vnitřní neshody přispěly v 50. letech po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] k růstu hnutí [[Mau Mau]]. Mezi lety 1952-1958 probíhaly v Keni kruté boje proti britské koloniální správě. Následovalo masivní zatýkání povstalců a velké množství Kikujů zemřelo. I přes porážku povstalců získala Keňa v roce 1963 nezávislost. Keňa se stala státem s jednou politickou stranou. Hnutí Mau Mau bylo hlavním uskupením, které se snažilo přivést zemi k nezávislosti. Než válka skončila, bylo zabito přes 11 000 rebelů a zatčeno kolem 100 000 obyvatel Keni. Tato válka je považována za první velké hnutí za africkou liberalizaci a pravděpodobně také největší krizi [[britské africké kolonie]].

Prvním prezidentem Keni se stal Jomo Kenyatta, který je Kikuyu. Třetí a současný prezident, [[Mwai Kibaki]], je rovněž kikuyu. [[Wangari Maathai]], první Africká žena, která získala Nobelovu cenu za mír, je také Kikuyu. Známý keňský autor, [[Ngugi wa Thiong'o]], píše v kikujském jazyce a také svahilštině. Také známí sportovci jsou Kikujové: Julius Kariuki – olympijský šampion z roku 1988 na 3000 m překážkového běhu; John Ngugi – olympijský šampion v běhu na 5000 m; maratonec Douglas Wakiihuri, běžkyně Catherine Ndereba. Kikujové hrají důležité role v nezávislém vývoji politiky a ekonomiky v Keni.

Moderní Kikujové jsou převážně křesťané. Původní náboženství je monoteistické. Vyznávají boha [[Ngai]], kterého uctívají také [[masaiové]] a kambové. Usídlil se na vrcholu hory Mt. Kenya a podle tradice stvořil zemi a dal jí lidem a vytvořil mezi lidmi a půdou nerozlučné pouto. Další důležitý aspekt kikujské tradice je důležitost původu a předků a také pralesa. V dnešní době je asi 73% kikujů křesťanského vyznání, což způsobuje úpadek původních tradic.

Kikujské kmeny jsou založené na matriarchálním systému. Během vlády Wangũ wa Makeeri, vládkyně, o které se říká, že byla tak krutá, že během schůzí seděly na zádech mužů,

došlo k povstání mužů a ti se pak ujali vlády. Jedna z legend říká, že muži naplánovali povstání během oslav, kdy všechny ženy tančily nahé tanec Kibaata. Ženy se vzdaly

a muži se tak ujali vládnutí. V jiné verzi se říká, že se muži rozhodli přivést do

jiného stavu všechny ženy ve stejný čas, tak nebudou moct vládnout a tím se moci ujmou

muži.

Kikujský muž je nazýván mũthuuri, což znamená ''někdo, kdo je schopen rozeznat ďábla od boha''. Kikujské ženy jsou pak nazývány mũtumia, tzn. ''někdo, kdo udržuje rodinné tajemství a umění''. Tradiční kikujská společnost je [[Polygamie|polygamní]], takže muž může mít tolik žen, kolik je schopen uživit.

Rodina žije v domácnosti sestávající z několika chýší pro odlišné členy rodiny. Tyto chýše jsou stavěny tak, aby během studeného období bylo uvnitř teplo a během veder bylo uvnitř chladno. Mužova chýše se nazývá thingira a sem si muž svolává svou rodinu k rozdání úkolů či řešení rodinných problémů. Každá žena má svou vlastní chýši, ve které spí ona a její děti. Poté, co chlapci dosáhnou puberty, přestěhují se do chýše pro mladé muže.

U Kikujů má plánování rodiny svůj systém a pravidla. Otec může mít se svou ženou další dítě, až když je jejich nejmladší dítě ve věku, kdy ho může matka poslat starat se o rodinné stádo ovcí.

Kolonizace poškodila mnoho tradičních struktur a hodnot, ačkoliv jazyk byl zachován a dále se rozvíjí. Hodně kikujů se přestěhovalo ze svých tradičních domovů do měst, aby si našlo práci. Také se přestěhovali do jiných částí země a světa díky sňatkům s jinými příslušníky kmenů, kvůli pracovním příležitostem, studiu a celkově díky hledání lepšího života. Ti, kteří zůstali v původních venkovních oblastech pokračují ve farmaření.

Forma zábavy kikujů je také zvláštní. Mladé kikujské ženy a muži cestují do izolovaných oblastí, aby si užili tance a oslav. Mladí muži si mohou pouze užívat tance a dvořit se dívkám, ale nesmějí se jich jakkoli nevhodně dotknout. Běžnými tanci jsou Nguchu, Nduumo, Mũgoiyo, Gĩchukia a ndachi ya irua. Babičky pak dohlížejí na to, aby se nějaký mladík nezachoval nesprávně. Babičky musí chránit mladé dívky před promiskuitou. Dívky, které měly sex, nějakou aféru nebo byly dokonce těhotné před svatbou, se mohou stát až druhou ženou a jsou nazývány Gĩchokio. Proto je výhodné pro mladé dívky zůstat neposkvrněné. Mají tak větší šanci se vdát.

* [[Jomo Kenyatta]] - první prezident (1964 -1978)

* [[Kenneth Matiba]] - vůdce oficiální opozice

* [[Dedan Kimathi]] - polní maršál

* [[Catherine Ndereba]] - atlet