Kateřina Vilemína Zaháňská: Porovnání verzí

Byla nejstarší dcerou [[Petr Biron|Petra Birona]], [[Kuronské a zemgalské vévodství|knížete kuronského a semgalského]], později vévody [[zaháň]]ského a jeho ženy kuronské šlechtičny Anny Charlotty Dorothey von Medem. Vévoda Petr, který poté, co opustil [[Kuronsko]], přesídlil na své statky, které získal do majetku koncem [[18. století]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a ve východních [[Čechy|Čechách]]. Vilemína měla 3 mladší sestry: Marii Paulinu Luisu, provdanou kněžnu Hohenzollern-Hechingen (1782–1845), Johannu Katharinu, pozdější vévodkyni di Acerenza (1783–1876) a [[Dorothea von Biron|Dorotheu]] pozdější [[vévodkyni]] de Dino a de Sagan (1793–1862), nemanželskou dceru své matky, kterou Petr Biron legitimizoval. Dorothea je dnes některými badateli a [[historik]]y pokládána za pravděpodobnou fyzickou matku české spisovatelky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]]<ref>Známá i neznámá Božena Němcová</ref>. Pokud tomu tak bylo, vévodkyně Vilemína byla její tetou.

Od tří do pěti let cestovala s rodiči po Evropě, po návratu r. 1786 žila v Mitavě především se svým otcem a sestrami. Matka často cestovala, plnila i diplomatické úlohy a návrat domů oddalovala. Mateřské povinnosti jí nezatěžovaly. Kateřina její sestry měly vychovatele, nejvíce ji ovlivnila Polka, která vyrostla v Anglii Antonie Forsterová. Díky ní se Vilemína stala vášnivou anglofilkou. Zároveň ji ovlivnily vychovatelčiny ideály osvícenectví a její tichý obdiv k Velké francouzské revoluci.

Z Vilemíny se stala mimořádně vzdělaná, inteligentní, bystrá, nadaná a aktivní [[žena]], která se později věnovala [[politika|politice]], i když především ze své záliby a díky svému společenskému postavení. Díky ní se také seznámila s tehdy nejvlivnějším rakouským politikem [[kníže]]tem [[Klemens Metternich|Klemensem Lotharem Meternichem]], se kterým měla po mnoho let intimní poměr a usilovala o to, aby s ním uzavřela [[manželství]] – což se ale nikdy nestalo.

''Celou noc se mi zdálo o mé drahé přítelkyni, viděl jsem nás oba v Praze, hovořili jsme, snad stokrát jsem Ti opakoval, že Tě miluji. Ty jsi mi naslouchala a neodpovídala jsi, nechápal jsem Tvé mlčení, náhle ses mi vrhla kolem krku a řeklas mi: "Nuže, drahý příteli, dokaž mi to, co mi stále opakuješ!"''

Po [[smrt]]i otce v roce [[1800]] [[pozůstalost|zdědila]] [[Zaháňské knížectví]] a řadu nemovitostí, mezi nimi i [[zámek (stavba)|zámek]] v [[Ratibořice (zámek)|Ratibořicích]], který nechala v letech [[1825]]–[[1826]] přestavět v [[empír|empírovém stylu]].