Kantáta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace (nadpis tučně) |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
Ve 2. polovině [[18. století]] se rozvíjela německá světská kantáta, zejména sólová. Kantátové sborové žánry se významně uplatnily za francouzské revoluce konce 18. století. Od období hudebního [[Romantismus|romantismu]] a zejména ve [[20. století]] vznikají jednotlivá individualizovaná kantátová díla, v nichž má zpravidla závažnou úlohu sbor (díla [[Sergej Prokofjev|S. S. Prokofjeva]], [[Igor Stravinský|I.F.Stravinského]], [[Carl Orff|C. Orffa]], [[Zoltán Kodály|Z. Kodálye]], v české hudbě [[Bedřich Smetana|B. Smetany]], [[Antonín Dvořák|A. Dvořáka]], [[Zdeněk Fibich|Z. Fibicha]], [[Vítězslav Novák|V. Nováka]], [[Ladislav Vycpálek|L. Vycpálka]], [[Václav Dobiáš|V. Dobiáše]], [[Jan Seidel|J. Seidla]]).
V [[19. století]] se jako kantáta označovala také literární forma, [[báseň]], která byla určena ke zhudebnění touto formou. Šlo o patetickou, oslavnou báseň, v podstatě o variantu [[óda|ódy]], zpěvného a snadno zhudebnitelného charakteru. Mohlo jít o poměrně konvenční příležitostný text oslavující konkrétní událost (např. [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlického]] kantáty k výročím narození různých význačných osobností, např. [[Pavel Josef Šafařík|P. J. Šafaříka]], ze sbírky ''Hlasy v poušti''), nebo naopak o složitější, filosoficky hlubší text, určený oslavě nějaké abstraktní ideje (básně [[Milota Zdirad Polák|Miloty Zdirada Poláka]] ''Vznešenost přírody'' a ''Vznešenost hudby''). Charakteristickým rysem takovéto kantáty je [[dialog]]ická forma (střídání promluv sboru a sólistů), většinou, ač ne nezbytně, mají formu [[apostrofa|apostrofy]], tj. oslovení oslavovaného. V pozdější době tento žánr vymizel.
== Související články ==
Řádek 15:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=kantáta}}
| |||