Kalifornská zlatá horečka: Porovnání verzí

'''Kalifornská zlatá horečka''' (1848–1855) začala [[24. leden|24. ledna]] [[1848]] v [[Coloma]] ([[Kalifornie]]), když bylo Jamesem Marshallem při stavbě [[John Sutter|Sutterovy]] pily objeveno [[zlato]].<ref name = santos> "[E]vents from January 1848 through December 1855 [are] generally acknowledged as the 'Gold Rush' .... After 1855, California gold mining changed and is outside the 'rush' era."

{{Citace elektronické monografie | titul = The Gold Rush of California: A Bibliography of Periodical Articles | vydavatel = California State University, Stanislaus| datum vydání = 2002| url = http://library.csustan.edu/bsantos/goldrush/GoldTOC.htm | datum přístupu = 2008-01-23}}</ref> Zpráva o objevu se brzy rozšířila, výsledkem bylo 300&nbsp;000 mužů, žen a dětí, kteří přišli do [[Kalifornie]] ze zbytku [[Spojené státy americké|Spojených států]] a zahraničí. United States Geological Survey odhaduje, že během prvních pěti let zlaté horečky bylo vytěženo až 370 tun [[Zlato|zlata]]. Cena tohoto množství [[Zlato|zlata]] by dnes činila přibližně 16 miliard dolarů. Do dneška se na území Kalifornie podle odhadů vytěžilo okolo 3700 tun zlata.

První, ke kterým se zpráva o Zlaté Horečce dostala, byli obyvatelé [[Oregon|Oregonu]]u, [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] a [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. Tito lidé se také jako první začali hrnout do [[Kalifornie]], a to koncem roku [[1848]]. Z 300 tisíc jedinců, kteří do [[Kalifornie]] doputovali, dorazila přibližně polovina mořskou plavbou. Zbytek přišel z východu [[Spojené státy americké|USA]] Kalifornskou stezkou a stezkou vedoucí podél řeky Gily. Lidé hledající zlato, nejčastěji nazývaní "forty-niners" ("devětačtyřicátníci", podle roku 1849, kdy se odehrála hlavní vlna zlaté horečky), se na svých cestách často potýkali s nedostatkem jídla a jiného majetku. Zatímco většina nově příchozích byla Amerického původu, horečka do [[Kalifornie]] přitáhla desetitisíce lidí z [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], [[Evropa|Evropy]], [[Austrálie]] či [[Čína|Číny]].

Důsledky zlaté horečky byly velmi výrazné. [[San Francisco]] se během let [[1846]] - [[1852]] přeměnilo z malé osady, kde žilo přibližně 200 obyvatel, na město s okolo 36000 obyvateli. Po celé [[Kalifornie|Kalifornii]] se stavěly města, školy a kostely. V roce [[1849]] byla schválena státní [[ústava]], byl vybrán [[Guvernér|guvernér]] a [[zákonodárný sbor]] a Kalifornie se roku 1850, v rámci Kompromisu roku 1850, oficiálně stala státem.

Zlatá horečka měla však i své stinné stránky. Způsobila útoky proti [[Indiáni|indiánům]] žijících na území [[Kalifornie]]. Ti byli násilně vyháněni ze svých pozemků. Odhaduje se, že během let [[1848]] - [[1868]] zemřelo okolo 100 000 indiánů, z nichž bylo přibližně 4 500 zavražděno. Kopání zlata také vedlo k poškození životního prostředí v okolí řek a jezer.