Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 8 bajtů, před 2 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
{{Různé významy|druhý=československém politikovi z První republiky|stránka=Ján Botto (politik)}}
{{Infobox - spisovatel
|díla = ''[[Smrť Jánošíkova]]''
 
== Životopis ==
Narodil se v zemědělské rodině otci Silvestrovi Bottovi a matce Zlatici jako druhorozený syn. Matka mu zemřela, když mu bylo pouhých třináct let. Jeho první škola byla evangelická lidová škola v [[Nižný Skálnik|Nižném Skálníku]], byla to jednoduchá jednotřídka s nekvalifikovaným učitelem a splňovala jen nenáročnou úlohu: naučit nejzákladnější vědomosti. Janka Bottu tato škola nijak neuspokojovala a rád chodil za školu. Díky svému nadání a postavení se rozhodl odejít za vzděláním jinam. Na rodinném hospodářství pracoval jeho o jedenáct let starší bratr Michal. Studovat odešel na [[latina|latinskou]] školu do [[Ožďany|Oždian]]. V Ožďanech mnoho získat nemohl, byl to typ tehdejších latinských škol s primitivní metodou mechanického učení. Dne [[9. září]] v roce [[1843]] se zapsal na evangelické [[lyceum]] v [[Levoča|Levoči]]. Už tehdy byl absolventem 6. ročníku gymnázia. V [[Levoča|Levoči]] ukončil dva nejvyšší gymnaziální ročníky, resp. stupně: [[Rétorika|rétoriku]] a [[Filosofie|filosofii]].
 
Po studiích v [[Levoča|Levoči]] se Botto rozhodl pro tehdy méně typické zaměstnání, [[inženýr]]-zeměměřič. Studium začal v [[Pešť|Pešti]] roce [[1847]] a zapsal se na zdejší techniku. Za revolučních okolností pohotově přeložil [[báseň]] ''Nemzeti dal'' (slovensky: ''Národná pieseň'') a dal jí název ''Pochod''. Báseň měla velký úspěch a šířila se v opisech, dokud ji nezabavila uherská [[policie]]. Ale jejího [[překladatel]]e naštěstí policisté nenašli, odešel na nějakou dobu zpět do svého rodiště. Ján Botto jezdil na prázdniny domů za otcem. Během prázdnin v roce [[1850]] se vydal na praxi ke krajskému zeměměřičovi Ladislavovi Horváthovi do [[katastr]]u obcí [[Ožďany]] a [[Husiná]]. Pokračoval v letním [[semestr]]u [[1851]] a složil [[rigorózum|rigorózní]] zkoušky a oprávněně získal titul.
 
V roce [[1853]] byl na podkladě řádné smlouvy přijat k zeměměřičskému podnikateli Františku Filovi na práce v [[Turiec (region)|Turci]], jimiž se Ján Botto zabýval v [[Martin (město)|Martině]] až do ukončení prací v roce [[1854]]. Poté následuje dlouhá doba nezaměstnanosti. Tato doba působí na Jána Bottu velmi špatně, a proto už v roce [[1855]] utíká k [[inženýr]]ovi Bauerovi do [[Zvolen]]u. Zde pobývá do června a od prvního srpna [[1856]] pracuje u Jána Luptáka až do roku [[1858]]. Ján Botto usiloval o zaměstnání na správě dolů, lesů a majetku v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]], ale nebyl zde úspěšný. Znovu pobývá v [[Martin (město)|Martine]] až do roku [[1860]]. Začátkem roku přebírá v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] samostatné práce správy [[katastr]]ů obcí [[Počúvadlo]], [[Dekýš]], [[Vysoká (Banská Bystrica)|Vysoká]], [[Banský Studenec]], [[Žakýľ]], [[Teplá (Banská Bystrica)|Teplá]] a v okolí [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnice]]. Od prvního května zde bydlí a setkává se zde se svým dávným kamarádem a spolužákem z [[Levoča|Levoče]] [[Pavol Dobšinský|Pavlem Dobšinským]], který působí jako [[profesor]] na štiavnickém [[lyceum|lyceu]]. Dva horliví členové levočské Jednoty se po letech srdečné korespondence opět setkávají. [[Pavol Dobšinský]] začal vydávat časopis [[Sokol (časopis)|Sokol]]. Ale ke zklamání obou přátel [[Pavol Dobšinský]] po dvou školních rocích odchází na venkovskou chudobnou faru.
 
Ján Botto [[10. červen|10. června]] [[1861]] posílá už hotovou ''[[Smrť Jánošíkova|Smrť Jánošíkovu]]'' [[Jozef Viktorín|Jozefovi Viktorínovi]] do druhého ročníku [[almanach]]u ''Lípa'', kde v roce [[1862]] tato [[báseň]] poprvé vyšla. Na konci roku [[1868]] dostává Ján Botto od panstva v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] zakázku na rozsáhlé práce na [[Horní Pohroní|Horehroní]] a ke konci roku [[1870]] se usazuje natrvalo v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]]. Rok před [[smrt]]í sesbíral básník téměř všechna svoje díla do ''Spevov'', kde představuje inovovanou, resp. vlastně jen pozměněnou ''Smrť Jánošíkovu''. Rok na to umírá v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]].
 
== Vliv štúrovců ==
Jednou z nejdůležitějších a nejpodstatnějších věcí, které ho velmi ovlivnily, bylo právě studium v [[Levoča|Levoči]]. Ještě v roce [[1832]] založili v [[Levoča|levočském]] lyceu podle [[Bratislava|bratislavského]] vzoru Slovenskou společnost, ve které si národně uvědomělí studenti doplňovali vědomosti hlavně ze [[slovenština|slovenské]] [[gramatika|gramatiky]], [[literatura|literatury]] a [[historie]]. Učili se samostatně vystupovat, na společná zasedání přinášeli vlastní naučné a beletristické práce a sami si je vzájemně posuzovali. Většinou se zaobírali [[poezie|poezií]]. To také vysvětluje Bottův pozdější vztah k [[poezie|poezii]] a jeho zaměření na básnické skladby, nicméně básnicky se začal projevovat už v [[Levoča|Levoči]].
 
== Předrevoluční léta 1840–1847 ==
 
=== Alegorické skladby ===
* [[1846]] – ''Svetský víťaz''
* [[1846]] – ''Povesti slovenské''
* [[1846]] – ''Báj na Dunaji''
* [[1847]] – ''K mladosti''
* ''Poklad Tatier''
* ''Obraz Slovenska''
 
* ''K hodom Slávy ''
* ''12. január 1870 ''
* ''Vrahom''
* vítal ''Memorandum'', založení MS, Knihtiskařského učeného spolku, pozdravil Slovanský sjezd v [[Moskva|Moskvě]], vyslovil rozhořčení nad uzavřením slovenského gymnázia v [[Revúca (město)|Revúci]]
 
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Ján Botto}}
* {{NK ČR|jn19990210129}}
113 776

editací