Juraj Pohronec-Slepčiansky: Porovnání verzí

[[Soubor:Szelepcsényi_J_G_Rugendas.gif|200px|náhled|right|Podobizna Juraje Pohronce-Slepčianského]]ThDr. '''Juraj Pohronec-Slepčiansky ''' nebo '''Juraj Selepčéni''' (i '''György Szelepcsényi-Pohronec''', '''Georgius Pohroncious Szelepcseny'''), ([[24. duben|24. dubna]] [[1595]] [[Slepčany]] – [[14. leden|14. ledna]], podle jiného zdroje [[9. březen]]<ref>Judák, str. 29.</ref> [[1685]] [[Letovice]]) byl slovenský [[arcibiskup]], uherský [[primas]]<ref>http://www.machulince.sk/index.php?p=historia/knazi</ref> a [[místokrál]], [[filozof]], [[právník]], [[diplomat]], [[Grafika|grafik]] a [[mědirytec]]<ref>http://www.pozitavie-sirocina.estranky.sk/clanky/tajna/tajna</ref>.

Byl dítětem obyčejných poddaných, které zavraždili Turci. Osvojili si ho příbuzní. Zásluhou kardinála [[Péter Pázmány|Petra Pázmányho]] studoval v [[Řím|Římě]]ě v letech ([[1627]] - [[1634]]), bydlel v koleji hungarico-germanica. Z vesnického pastýře se postupně vypracoval na nitranského biskupa ([[1648]] - [[1660]]), kaločského arcibiskupa (od [[1657]]) a později na [[Ostřihom|ostřihomského]] arcibiskupa a uherského primase ([[1666]]). Angažoval se v ochraně země před [[Osmanská říše|Turky]] a osvobození okupovaných křesťanských území. Jako vyslanec císaře Ferdinanda se vícekrát zúčastnil jednání s Turky v [[Istanbul|Cařihradě]]. Jeho zásluhou se polský král [[Jan III. Sobieski|Ján III. Sobieski]] zúčastnil [[Bitva u Vídně|bitvy u Vídně]]. Podporoval publikační činnost [[Trnavská univerzita|Trnavské univerzity]], výstavbu nových kostelů a poutních míst.