Kulturní kapitál: Porovnání verzí

Teorie kulturního kapitálu [[Pierre Bourdieu|Pierra Bourdieu]] je kritizována kvůli své volné definici, která nejednoznačně vymezuje celkový koncept a příliš zdůrazňuje význam kulturních signálů. Kulturní kapitál tak ve svém vrstveném systému jeho pojetí působí velice široce a nejednoznačně.

Britský sociolog [[John H. Goldethrop]] poukazuje na nesnadné zasazení kulturního kapitálu do sociologického experimentu. Říká, že chápání konceptu kulturního kapitálu je tak rozsáhlé, že znesnadňuje, ne-li znemožňuje již zmíněné zasazení do experimentu a často je použita jen jedna část teorie. Rozsáhlost konceptu touto vnitřní nejednoznačností vede k znehodnocení teorie jako celku.

Podle [[Michelle Lamontové]] a [[Annette Lareauové]] je při aplikaci [[Hypotéza|hypotézy]], která vychází z jeho teorie potřeba určit, které kulturní praktiky jsou natolik vzácné, že poskytují hledanou rozdílnost. Bourdieho model kulturních praktik předpokládá, že jsou kulturní praktiky srovnány na stejné úrovni, což zmíněné autorky vyvrací příkladem různých multikulturních skupin populace, které určují své normy odlišně. Pří utváření sociální identity opomíjí Bourdieu praktické individuální schopnosti a význam hodnot.

Britský sociolog [[Richard Jenkins]] označuje Pierra Bourdieu za jednoho z nejkritizovanějších sociologických klasiků, což podle něj znamená, že větší míra kritiky často dokládá nadprůměrnou kvalitu dané práce.