Verze z 15. 5. 2016, 09:51 editovat Elm (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 64 458 editací m přidána Kategorie:Vzniklo 1607 za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 12. 2016, 09:35 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Kolonisté dorazili se třemi loděmi: ''Susan Constant'', ''Godspeed'' a ''Discovery''. Zakotvili dále od pobřeží z důvodu, aby nebyli nalezeni španělskou flotilou. Pod vedením Edwarda M. Wingfielda zbudovali palisádovým plotem obehnaný Fort, ve kterém zřídili jako první budovu skladiště. Základní počet obyvatel kolonie čítal 105 kolonistů, ale po tvrdé zimě téhož roku, když dorazila další várka, už jich bylo jen 38. Žádost o založení kolonie na východním pobřeží Severní Ameriky si vyžádala ''London Virginia Company'' už v roce 1606 od anglického krále [[Jakub I. Stuart\|Jakuba I]]. Kolonisté ale dorazili na místo až o rok později. Většina z nových kolonistů byli bohatí [[anglie\|angličtí]] džentlmeni nebo zchudlí šlechtici, kteří nebyli zvyklí ze své domovské vlasti pracovat. Přijeli zbohatnout při hledání zlata, nebo prodejem olivového oleje, nebo dřeva vhodného pro loďařství. Bohužel se ani jedna z jejich představ nevyplnila. Nikdo z nich netušil, na čem vlastně kolonie jednou v budoucnu zbohatne a zajistí si trvalé přežití. Čas si tedy krátili hraním kostek a karet. To se ale nelíbilo novému veliteli kolonie Johnu Smithovi, který nastolil přísnou kázeň a nechal vykopat studnu s pitnou vodou. Zavedl také motto: „Kdo nebude pracovat, nebude ani jíst“. Od prvního dne museli kolonisté snášet vztahy s 24 000 algonkinskými indiány v okolí. Ty byly čas od času vlídné i bojovné. Powhatan, mocný náčelník, který dobyl sousední kmeny, kolonisty zprvu zásoboval potravinami, ale považoval je také za nový kmen odpovědný mu odevzdávat daň. To dal najevo i násilným unesením tehdejšího vůdce kolonistů Johna Smithe. Při rituální popravě ho zřejmě nechal zachránit jednou ze svých dcer Pocahontas. Tak chtěl ukázat svou štědrost. Za to, že přežil, ho kolonisté zvolili za nového vůdce. Zde vznikl i zromantizovaný příběh o lásce mezi Smithem a Pocahontas, kterého využil ve svých animovaných filmech i [[Walt Disney\|Disney]]. Méně romantický byl osud dalších 10 000 kolonistů, kteří dorazili v příštích 10 letech. Buď byli zabiti indiány při vzpourách, nebo zemřeli v důsledku otravy ze závadné vody z řeky nebo na malárii, neboť se usídlili v podstatě uprostřed bažiny. Řádek 11: Po náhodné explozi černého střelného prachu v ruce se Smith těžce zranil a rozhořčen se vrátil zpět do Evropy. Zpátky do Ameriky se vrátil o několik let později, když prozkoumával severní pobřeží, které pojmenoval [[Nová Anglie]]. O svých zážitcích sepsal později několik knih. Bez jeho velení se kolonie dostala zpět do původní bídné situace. Kolonii „zachránil“ až kolonista John Rolfe, který přivezl novou plodinu, [[tabák]]. Prodej tohoto oblíbeného tabáku do Anglie zajistil kolonii trvalé přežití. John Rolfe si za ženu vzal Pocahontas a založil samostatnou farmu. Na přání anglického dvora se svojí ženou docestoval do Londýna, kde měl tento projekt představit. Pocahontas však nebyla zvyklá na chladné evropské počasí, onemocněla a při zpáteční cestě do Ameriky zemřela na lodi. == Prameny == * německá Wikipedie * Speciál časopisu ''Spiegel'' == Filmy == * ''The New World'', USA, 2005, celovečerní film o prvních těžkých letech v kolonii * ''Pocahontas'', USA, 1995, animovaný film o romantické lásce mezi Smithem a Pocahontas == Externí odkazy == * {{Commonscat}} * [http://www.novinky.cz/veda-skoly/300794-prvni-anglicti-osadnici-v-usa-z-hladu-jedli-lidske-maso-dokazali-vedci.html První angličtí osadníci v USA z hladu jedli lidské maso, dokázali vědci] [[Kategorie:Dějiny USA]] [[Kategorie:Virginie]]

Jamestown (Virginie): Porovnání verzí