Inés de Suárez: Porovnání verzí

'''Inés de Suárez''' ([[1507]] {{nejisté datum|narození}}, [[Plasencia]] - [[1580]], [[Chile]]) byla aktivní účastnice dobývání Chile, milenka [[Pedro de Valdivia|Pedra de Valdivia]] a poté [[Choť|manželmanželka]]ka [[Chile|chilského]] [[guvernér]]a [[Rodrigo de Quiroga|Rodriga de Quiroga]].

Do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] připlula snad roku [[1537]]. Předpokládá se, že ji za [[moře]] přivedla touha najít svého muže Juana z [[Malaga|Malagy]], který měl sloužit u bratrů Pizzarových. Roku [[1538]] je doložen její pobyt v [[Lima|Limě]] a roku [[1539]] jako vdova po [[Španělsko|španělském]] vojákovi získala malý pozemek s [[indián]]y v [[Cuzco|Cuzcu]]. Pravděpodobně v tuto dobu se sblížila s ženatým Pedrem de Valdivia a stala se jeho milenkou. Koncem roku [[1539]] požádal Valdivia [[Francisco Pizarro|Francisca Pizarra]] o povolení cesty na jih do [[Chile]], které získal pro sebe, doprovod i Inés v lednu [[1540]]. Cesta přes [[poušť]] byla velmi náročná, cíle dosáhl unavený průvod v prosinci téhož roku, kdy došel do úrodného údolí řeky [[Mapocho]]. Zde [[12. únor]]a [[1541]] založili město [[Santiago de Chile|Santiago del Nuevo Extremo]], které zpočátku sloužilo jako pevnost bránící obsazená a dobytá území, později se stalo sídlem [[guvernér]]a a střediskem kultury a vzdělání pro zdejší oblast.[[FileSoubor:InesSuarez.png|thumb|Inés popravuje zajaté Mapuče|259x259px]]Místní [[indiáni]] nepřijali [[Španělsko|španělské]] osadníky a v [[září]] [[1541]] muselo mladé město za Valdiviovy nepřítomnosti čelit nájezdu vzbouřených [[Domorodec|domorodců]]. Celý den se bojovalo, město hořelo. Inés nechala po celodenním ošetřování raněných [[Poprava|popravit]] sedm indiánských [[rukojmí]]ch a hodit jejich hlavy mezi bojující. Poté se navlékla do mužské zbroje a na [[Kůň|koni]] vyjela do válečné vřavy. Mezi indiány po nečekaném divadle zavládl [[zmatek]] a osadníkům se podařilo je vytlačit z městských ulic.

Konec mileneckému vztahu s Valdiviou učinil soud v [[Lima|Limě]], kde byl nařčen z mimomanželského poměru a finanční [[Zpronevěra|zpronevěry]]. Roku [[1549]]<ref>[http://www.biografiadechile.cl/detalle.php?IdContenido=384&IdCategoria=8&IdArea=35&status=S&TituloPagina=Historia%20de%20Chile www.biografiadechile.cl]</ref> se provdala za kapitána Rodriga de Quiroga, vedla poklidný život a věnovala se [[Charita|charitě]].